Na konci února by se tak mohlo padnout konečné rozhodnutí, zda má Praha o Bulovku zájem, či s ní do budoucna nepočítá. Pokud se materiál o převodu Bulovky dostane na pořad dne, začal by magistrát připravovat zákon, který by převod nemocnice umožnil.
"Budeme se snažit, aby se Bulovka řešila na konci února. Materiál půjde nejdříve do Rady, pak do jednotlivých klubů a teprve potom do zastupitelstva. Závisí to na zpracování materiálu. Nemá smysl zpracovat materiál, ke kterému budou nějaké zásadní připomínky nebo nevyjasněné záležitosti," uvedl náměstek primátora Ivan Kabický, který podklady k převodu Bulovky připravuje.
Problémem ale je, zda se město s ministerstvem, pod které zatím nemocnice spadá, dokáže shodnout. Město chce totiž Bulovku nově převzít s několika podmínkami, alespoň to tak stojí v novém a již schváleném programovém prohlášení Rady Prahy. Jednou z podmínek je, že Bulovku si Praha převezme bez vnitřního dluhu. Jenže ministerstvo zdravotnictví o takové možnosti nechce ani slyšet a Bulovku oddlužovat nemíní.
"Ministerstvo je stále ochotné převést Bulovku, ale bezúplatně. Stát nebude dělat oddlužovací operace ani při transformaci jiných fakultních nemocnic na univerzitní. Není tedy důvod takto postupovat v případě Bulovky," uvedl náměstek ministra pro legislativu a právo Martin Plíšek.
Podle Plíška tvoří vnitřní dluh asi 450 milionů korun. "Na to nebudou v rozpočtu resortu peníze a neschválilo by to ani ministerstvo financí," dodal Plíšek s tím, že pokud by si dal magistrát takovou podmínkou ještě před jednáním, bude chtít ministerstvo znát přesný záměr města s nemocnicí.
"Chceme zachovat specializovanou péči včetně špičkových odborností, jako je například infekční klinika," ujistil Kabický.
Půlmiliardový dluh je trnem v oku
"Nyní nedokáži říct, zda v materiálu zůstane podmínka, že Praha převezme Bulovku bez vnitřního dluhu. Je to jeden z bodů jednání," uvedl jen Kabický.
Podle pražského zastupitele a poslance za ODS Borise Šťastného navíc není jisté, jaké částky vnitřní dluh Bulovky dosahuje. "Problémem je, že existuje několik výkladů, co je vnitřní dluh a jaké částky zahrnuje. Může dosahovat od stovek milionů korun po desítky miliard," upozornil zastupitel a poslanec Šťastný.
Hospodaření Bulovky skončilo v loňském roce se ziskem 4,9 milionu korun. "Toto číslo však nezohledňuje pověstné kostlivce ve skříni, tedy zmiňovaný provozní dluh a neuhrazenou ztrátu, které tvoří necelé půl miliardy korun. Město navíc několikrát uvedlo, že v případě převzetí Bulovky jsou potřebné investice ve výši dvou miliard korun," uvedl mluvčí nemocnice Martin Šalek.
Pokud zastupitelstvo záměr schválí, zadá Praha rozsáhlé audity, které by jí měly ukázat skutečný stav nemocnice. Teprve na základě výsledků auditů by se měl na podzim s ohledem na Bulovku vytvořit nový rozpočet a souběžně s tím se rozběhne i legislativní proces. Verzi zákona o převodu Bulovky zpracuje magistrát a zákon by šel ve zkráceném řízení do Poslanecké sněmovny podobně, jako to bylo u brněnské Úrazové nemocnice.
Ministerstvo by jej pak mohlo připomínkovat. Pokud by vše šlo podle plánů, mohl by "lex Bulovka" vzejít v platnost k červenci roku 2013.
"Ministerstvo zdravotnictví může do zákona o převodu Bulovky podmínky, jako je několik let bez privatizace, zachování stávající péče a specializované péče, kterou je Bulovka proslavená, zachování vzdělávání a podobně," dodal Plíšek s tím, že resort to pravděpodobně požadovat bude.
V případě Bulovky město vlastní většinu budov i pozemků, ročně do jejich oprav investuje řádově desítky až stovky milionů korun. Ministerstvo pak na provoz dává ročně další desítky milionů. Tyto částky by po převodu platila Praha.
"Máme 92 procent pozemků v Bulovce a 78 procent budov. Přitom máme uzavřenou nájemní smlouvu jen na deset tisíc korun ročně - ztrácíme hodnoty našeho majetku a přitom platíme za opravy. Převod by nám pomohl i ekonomicky, protože neovládáme správu našeho majetku. Je to naprosto přirozený legitimní krok, nechceme ohrozit lékařskou péči, ale naopak ji zkvalitnit," uvedl před časem Kabický.
