Navzdory nižším dodávkám zemního plynu z Ruska do Evropy kvůli tvrdým mrazům a vyšší poptávce je v Česku zatím plynu dostatek. Jen samotné zásobníky, které obhospodařuje plynárenská RWE Transgas, by podle firmy bez dalšího doplňování stačily na pokrytí spotřeby do konce topné sezony. A problémy nejsou ani s dodávkami elektřiny.
Státy, které tak zásobeny nejsou, ale musí nakupovat výrazně dražší plyn. Například na energetické burze v Lipsku, která je pro český trh významná, zdražila denní megawatthodina zemního plynu za týden o 27 procent. V pátek se tak vyšplhala na 29 eur, což je v přepočtu zhruba 725 korun.
"Po většinu roku mohou obchodníci včasným nákupem na burze vydělávat, ale takovéto nákupy na poslední chvíli pro ně znamenají ztrátu," říká Zdeněk Kánský z energetické poradenské společnosti Ena. Nevylučuje, že slabší firmy bez dostatečného finančního zázemí by delší mrazy mohly citelně zasáhnout.
Zatím fungují bez problému i dodávky elektřiny
K vyšším cenám se totiž mohou přidat i pokuty pro obchodníky za takzvanou bilanční odchylku v síti, kdy obchodník není schopen odhadnout denní odběry svých zákazníků a vznikne rozdíl mezi dodávkou a odběrem. Musí pak v dalších dnech nejen dodávku navýšit, ale zaplatí vypočtenou pokutu, která v současné situaci může být velmi citelná. Odběratele to znepokojovat nemusí, fyzicky se o stabilní tlak v plynárenské síti a průběžné dodávky stará přepravní společnost Net4Gas, která náleží RWE.
"Dodávky do Česka i zákazníkům RWE probíhají naprosto bez komplikací," potvrdil v pátek tiskový mluvčí RWE Martin Chalupský. Podle něj klesly dodávky z Ruska do ČR jen mírně, ale firma čerpá téměř naplno ze svých podzemních zásobníků a navíc k nám teče plyn i severní cestou ze Západu.
Problémy zatím nejsou ani s dodávkami elektřiny, i když je kvůli topení její spotřeba enormní. "Zatížení sítě dnes dosáhlo jedné z nejvyšších hodnot za řadu posledních let," uvedl včera Miroslav Vrba z firmy ČEPS s tím, že se zatím v Česku ani v Evropě nevyskytly v dodávkách vážnější problémy.
Ty by podle něj mohly nastat zhruba za dva týdny, pokud by mrazy nepolevily. Pak by hrozilo, že uhelným elektrárnám vypadne část dodávek uhlí. "Zamrzá totiž palivo dopravované ze sousedních dolů a transportní pásy se trhají," vysvětlil Vrba.
Problémy s plynem řeší Slováci i Poláci
Ne všude ve střední Evropě je situace tak klidná jako v Česku. Rakousko a Slovensko včera hlásily o třicet procent nižší dodávky zemního plynu z Ruska a méně dostává například i Polsko, Itálie, Maďarsko, Rumunsko a Bulharsko.
Vybavuje se tak situace z ledna 2009, kdy kvůli třítýdenní roztržce mezi Ruskem a Ukrajinou dodávky ustaly úplně. I tehdy vydatně mrzlo a situace byla kritická hlavně v Srbsku či v Bulharsku, kde lidé vykoupili přímotopy.
To, že si Ukrajina nechává více plynu, než by měla, naznačuje ruská strana i teď. Zároveň však slibuje, že se snaží těžbu a dodávky maximálně zvýšit a situaci komplikuje jen počasí. Přesto pro jistotu Evropská komise dala v pátek do pohotovosti svůj plynový koordinační výbor.
Oproti roku 2009 se zlepšily možnosti zásobování Unie. Loni v listopadu byl otevřen podmořský plynovod Nord Stream, který vede z Ruska do Německa, a stále více plynu je dodáváno přes tankery v kapalném stavu (LNG) z mimoruských oblastí. To přispívá také k oslabení tradiční závislosti mezi cenou ropy a zemního plynu, kterou navíc nabourává těžba plynu z břidlic v USA.
