Voják v maskovací uniformě vstupuje za žlutou pásku, která na louce vymezuje obrovský čtverec. Široce máchá ze strany na stranu detektorem kovu v pravé paži.
Jak se dělí Vojenský újezd Brdy25 % území 11 % území Cílové plochy Jordán a Tok zůstanou jako výcvikový prostor pro armádní a policejní pyrotechniky. 64 % území |
Přistroj zvláštně vrčí. A občas mění tón. Nad místem, kde frekvence prudce, ale krátce stoupne, se voják zastaví a talířem detektoru trávu pečlivě ohledává. Přístroj bručí a pípá.
"Je to taková duchařská práce," říká voják. Kolegovi, který stojí za ním s rýčem, dá povel prostřednictvím údaje v palcích. Ten pak zabodne rýč do trávy, odkryje drn. Rukama v černých rukavicích půdu prohledává, dokud nevyhrabe jakýsi kovový kroužek. Místo přikryje drnem. Kolega nad ním znovu zakrouží talířem a prohlásí "čistý".
Čištění újezdu může trvat deset let
Vojáci v Brdech třetí týden prohledávají louku blízko střelnice Kolvín. Pyrotechnická očista Brd teprve začala. A potrvá dlouho.
"Vycházíme ze zkušenosti z devadesátých let, kdy se rušily vojenské újezdy Ralsko, Mladá a Dobrá Voda," vysvětluje Vladimír Kazatel z armádní komise pro optimalizaci újezdů. Brdy jsou na rozdíl od Milovic-Mladé na Nymbursku převážně zalesněné.
V Mladé přitom očista necelé poloviny z 320 kilometrů čtverečních trvala přes deset let a podílely se na ní dvě vojenské jednotky o 120 lidech. V Brdech armáda navýší dnešních jedenáct ženistů postupně až na šedesát. Spolupracovat budou armádní i policejní pyrotechnici, pro všechny to bude součást výcviku.
"Zajímají nás hlavně cílové dopadové plochy. Jedná se o cílovou plochu Kolvína, Předních a Zadních Bahen. Tyto plochy dohromady mají asi 550 hektarů. Podle našich propočtů je do konce roku 2015 stihneme prověřit," říká Petr Laštůvka z generálního štábu Armády ČR.
Některé plochy pro dopad střel si armáda nechá
V Brdech jsou ale ještě další cílové plochy. Ty si armáda nechá. Plocha Brda zůstane 13. dělostřelecké brigádě z Jinců. Cílové plochy Jordán a Tok budou dál výcvikovým prostorem, cvičit na nich budou armádní i policejní pyrotechnici a postupně je tak vyčistí.
Vojáci v Brdech zatím našli jen zbytky imitací munice, zůstatky dýmovnic a světlic. A pak hromádku rezavého haraburdí, které zbylo na louce většinou po zemědělcích.
Nadřízený pyrotechniků to vysvětluje tím, že vojáci pracují jen na místě, na které se nestřílelo. To skutečně nebezpečné dřímá v zemi na cílových výcvikových plochách.
Historie vojenského prostoru v BrdechBrdy se staly vojenským prostorem usnesením vlády v roce 1926. Rok nato tam začali cvičit dělostřelci. Po armádě první republiky využíval Brdy německý wehrmacht. Rozšířil jej o jedenáct obcí a vyhlásil úplný zákaz vstupu do prostoru. Od roku 1950 je prostor vojenským újezdem, opět se zákazem vstupu. |
"Bude to převážně tanková munice ráže sto milimetrů z tanku T55 i starší tanková munice menší ráže. Také se tu střílelo z bezzákluzových kanonů vzor 59, které si možná pamatujete, tahaly je za gazíky Lidové milice," líčí pyrotechnik, jehož identitu armáda nezveřejňuje.
V prostoru prý leží i protiletadlové rakety, střely z granátometů, třicetimilimetrové náboje z protiletadlového kanonu. A další munice.
Picek: budeme asi překvapení, co všechno najdeme
"Jsme si vědomi, že je tady spousta munice nejen z doby nedávno minulé, ale i z historie. Budeme asi sami překvapeni, co zde naši pyrotechnici najdou," říká generál Vlastimil Picek.
Vojáci prohledávají území dvěma způsoby: povrchovým, kdy projdou území s detektory, munici budou sbírat, ale nebudou kopat do země, a hloubkovým. Tím prozkoumají cílové plochy.
A co když v Brdech budoucí turista narazí na munici, kterou přehlédli?
"Nejsou tady žádné nášlapné miny, nemůže se stát, že někdo zakopne a ono to vybuchne. Vybuchnout zdejší munice může, jen když s ní někdo neodborně zachází. A podle zákona platí, že když něco najdu, jsem povinen to hlásit policii," říká Kazatel.
