Stavba Astronomické věže započala z iniciativy rektora Univerzity Karlovy Františka Retze. Dvaapedesátimetrová věž, která dříve nesla jméno Matematická, byla dokončena v roce 1722.
Kdo ji vyprojektoval, není úplně jasné, autorství bývá připisováno Františku Maxmiliánu Kaňkovi, ale rovněž Kiliánu Ignáci Dientzenhoferovi. Na vrcholu věže je usazena téměř dva a půl metru vysoká a 600 kilogramů těžká olověná postava Atlanta, který nese nebeskou sféru.
Osobnosti spojené s věžíPonejvíce se o vědeckou práci v těchto prostorách, ať už se jednalo o astronomii, meteorologii či matematiku, zasloužili Josef Stepling (1716–1778), Ladislaus Weinek (1848–1913) a Josef Jan Frič (1861–1945). Na základě Steplingova popudu byla v roce 1751 či 1752 oficiálně ustavena Astronomická observatoř, tedy Matematická věž, jejímž prvním ředitelem byl sám jmenován. Věnoval se také měření teplotních řad, atmosférického tlaku a dešťových srážek - ty měřil původně ve svém bytě, později pak ve věži. |
"Na zdech věže byly několikery sluneční hodiny, dochovaly se však pouze jedny na východní straně. Na západní straně věže zůstal z celých slunečních hodin dnes už jen polos (ukazatel, pozn. red.)," uvedla mluvčí Národní knihovny Irena Maňáková.
Po první světové válce byla věž do roku 1928 jedinou observatoří Státní československé hvězdárny v Čechách. "K desetiletému výročí vzniku Československa věnoval Josef Jan Frič, majitel továrny na optické přístroje, státu Ondřejovskou hvězdárnu, kterou na své náklady budoval 'na zelené louce' od roku 1898," uvedla mluvčí.
Vystaveny jsou historické přístroje
O Fričovi, ale i dalších osobnostech se lidé budou moci poučit prostřednictvím panelové prezentace ještě před samotným stoupáním na vyhlídku.
V druhém poschodí věže mohou obdivovat dva dochované zední kvadranty. Jeden je v jižním okně, druhý v severním otvoru. V téže místnosti je i malý otvor pro projekci Slunce, pomocí kterého se určovalo pravé poledne.
Do jižní zdi byla zasazena kovová destička s malým otvorem, jímž proniká dovnitř světlo. Tu bylo možné pomocí šroubků nastavit tak, aby byla co nejpřesněji v rovině meridiánu, tedy poledníku, společně se strunou, která je napjata na podlaze.
"Již zmíněné zajímavosti doplňuje také výstavka astronomických, geofyzikálních a meteorologických přístrojů z 19. století o poschodí výše. Po vystoupání všech 172 schodů budou návštěvníci nakonec odměněni krásným výhledem na historické centrum z ochozu," uvedla Maňáková.
Věž bude zpřístupněna v rámci prohlídkové trasy zahrnující ještě Zrcadlovou kapli a Barokní knihovní sál. Vstupné na prohlídku trasy je 220 korun pro dospělé a 140 korun pro studenty. Kratší okruh zahrnující pouze návštěvu Astronomické věže a Barokního knihovního sálu stojí 150 korun, pro děti a studenty 100 korun.
