Kam se starými pneumatikami? Na skládku. Co s prázdnými lahvemi? Vyhodit do kontejneru. Všechno špatně: postavte z nich dům. Touto myšlenkou se dlouhá léta řídí americký architekt Michael Reynolds. Po celé planetě postavil stovky domů, pro něž použil místo klasických materiálů ojeté pneumatiky, plechovky, skleněné lahve a další nepotřebné věci.
A teď takový modelový dům stojí i v Česku. Nedaleko středočeského města Sázava. "V květnu přijel Reynolds se svým týmem a začal stavět na této nevelké louce obklopené lesy," vypráví Martin Pruška, člen občanského sdružení Zeměloď. To je majitelem stavby.
Michael ReynoldsSvětoznámý americký architekt Michael Reynolds se 40 let věnuje alternativním obytným stavbám z odpadového materiálu, které jsou soběstačné ve spotřebě vody a elektřiny – takzvané zemělodě. Součástí domů jsou i skleníky produkující ovoce či zeleninu. Stavební materiál tvoří většinou použité pneumatiky, skleněné i plastové lahve nebo plechovky. Jeho domy stojí v USA, Belgii, Velké Británii, Francii, Nizozemsku, Španělsku, Švédsku, v Africe či na Haiti. V květnu se přidala i Česká republika. |
Za čtyři dny Američané odjeli a nechali už vše na Pruškovi a jeho kamarádech. Trvalo to necelé tři týdny a dům je takřka hotový. "Zbývají už jen interiéry a další dokončující práce," říká Pruška.
Cihly nahradilo deset tisíc lahví
Celkem 380 pneumatik utemovaných hlínou tvoří nosné stěny. Deset tisíc lahví různých tvarů či barev a osm tisíc plechovek je pak zabudováno do ostatních zdí.
"Sbírali jsme je asi rok, ale museli nám pomoci kamarádi. Jezdili jsme po diskotékách, brali si je z obchodních řetězců. Nekonečně dlouho vymývali," vysvětluje Pruška a pohupuje taškou plnou dalšího "stavebního materiálu", plechovkami od limonád. Lahve procházejí skrz příčku a pomocí slunečních paprsků vytvářejí jejich dna zářící obrazce.
"Cena takových staveb se může při dobré přípravě pohybovat kolem 600 tisíc korun a vlastně si to může postavit každý sám," říká Pruška. Stavba je zčásti ukrytá ve valu, který vnitřní prostor v létě ochlazuje a v zimě ohřívá.
Do Zeměnky nevedou žádné inženýrské sítě
Dům, který má tajemné jméno Zeměnka, ale funguje tak, aby byl zcela soběstačný a nezávislý na inženýrských sítích. "Nic sem, ani odsud nevede. Žádný vodovod, žádná kanalizace či elektřina," vysvětluje bývalý programátor Pruška.
Energii zajišťují solární pásy na střeše, vodu získává objekt z deště, na střeše se jímá přes různé čisticí filtry do obrovské nádrže ukryté ve valu. Odpad z toalety také prochází složitou podzemní očistou. Pod domkem jsou totiž filtrační rýhy, kterými voda cirkuluje.
Uvnitř Zeměnky jsou dvě zaklenuté místnosti, WC, koupelna a předsazený zasklený prostor, který funguje jako spojovací chodba a zároveň jako pěstírna zeleniny. Přes tento skleník proudí do místností, které mají také z velké části prosklené čelní stěny, světlo a teplo. "Je to podnět, aby lidé stavěli domy nezávislé na stále dražší energii," uzavírá stavitel.
