Když tento týden dělníci našli v sutinách domu číslo 5 v Divadelní ulici peněženku i s doklady, udělali nesmírnou radost jednomu muži. Tomu, který si 29. dubna na stejném místě prožil asi nejtěžší chvíle života.
Seděl v kanceláři v prvním patře, když domem před desátou hodinou dopolední otřásla mohutná exploze. A on se propadl i s pracovním stolem do přízemí. Jako zázrakem se mu nic nestalo.
"Byl v pořádku, ale ptal se po osobních věcech,“ zavzpomínal na setkání, které se odehrálo tři dny po výbuchu, stavbyvedoucí firmy Metrostav František Ptáček. Tato společnost má na starosti odklízení suti.
A teď, po více než čtyřech měsících, mohl Ptáček peněženku muži předat. "Že ji najdeme, v to už ani nedoufal. Měl radost," usmál se stavař.
Přes sto dvacet kontejnerů suti. A tím úklid nekončí
Úsměvná příhoda se šťastným koncem partu dělníků pracující v ruinách domu příliš nerozptyluje. S odklízením trosek začali prakticky už čtyři hodiny po výbuchu. Zpočátku se střídali po 25 mužích ve dvanáctihodinových směnách. Dnes jich tam pracuje pět. Za tu dobu nechali odvézt přes 120 kontejnerů a minimálně dalších 20 ještě na své naplnění čeká.
Výbuchem poničený dům v Divadelní ulici |
Divadelní ulicí od minulého týdne opět jezdí auta. Dům číslo 5 už nepodpírají žluté vzpěry, vystřídaly je červené, jeho bezprostřední okolí chrání zátarasy a vchod hlídají členové ochranky.
"Budova je zabezpečena," ujišťuje stavbyvedoucí Ptáček. Ale uvnitř je stále co dělat. V hromadách sutin vidíme vizitky a kancelářské potřeby, na zemi leží rozbitý talíř. V rohu místnosti, kde bylo epicentrum výbuchu, stojí neporušený ocelový trezor, zato dvířka od skříňky na plynoměr jsou zkroucená.
"Práce je hlavně náročná na čas. Všechno se musí dělat ručně a s velkou opatrností. Nejen kvůli možným nalezeným osobním věcem," vysvětluje vedoucí střediska stavomontáží Milan Vaňkát.
Ale to není jediný důvod. Protože jsou dům i jeho okolí památkově chráněné, opatrně se musí zacházet i s rozbitými dveřmi nebo okny.
"Každé okno, každé kování a dveře dostanou evidenční číslo. A co bude možné, půjde k rekonstrukci," dodává Vaňkát. Každý krok se konzultuje s památkáři, statikem a investorem.
Dům patří firmě Řízení letového provozu. Vaňkát přiznává, že kdyby se nepostupovalo takto poctivě, už dávno by úklid skončil.
"Zvládli bychom to o několik měsíců dřív. Ale vjet sem bagry, to prostě nejde.“
Po stropu zůstala jen díra. Apokalypsa v přízemí
Jako apokalypsa stále působí místo exploze v přízemí. Kovové vzpěry se tu tyčí do výšky přes dvě patra a podpírají až druhý strop. Ten první výbuch zlikvidoval.
"Je to hrůza, něco takového jsem ještě nezažil. Napadlo mě: tohle všechno dokázal plyn?" líčil své bezprostřední pocity z dubna Ptáček.
Ukazuje, které zdi jsou nejvíce poškozeny, které pilíře budou strženy a které zpevněny. Ostatně stěny v patrech i přízemí jsou stabilizovány pomocí ocelových táhel.
Jak složité je vyklízení, dokládá fakt, že ještě před dvěma týdny nemohli dělníci likvidovat sutiny z vnitrobloku. Ani stále ještě zavalená, poničená auta
"Statik nám dovolil jen omezený pohyb po dvoře. Až když přestalo hrozit nebezpečí, mohli jsme se vydat dál," vysvětlil Vaňkát.
Stabilitu domu sledují senzory. Po obvodových zdech je jich několik a byly tam nainstalovány ihned po výbuchu. V té době se zdi domu "nafoukly" o pět centimetrů. Už při pohybu o jeden milimetr přístroj spustí alarm. "Naštěstí se to ještě nestalo,“ uvedl Vaňkát.
Výbuch v Divadelní ulici natočila bezpečnostní kamera:
