Největšími znečišťovateli jsou provozovny elektráren, především pak společnost ČEZ. Její elektrárny jsou největším producentem skleníkových plynů a plynů způsobujících kyselé srážky. K dalším největším znečišťovatelům patří ArcelorMittal Ostrava, Spolana Neratovice, Třinecké železárny, Synthos v Kralupech nad Vltavou a DEZA z Valašského Meziříčí.
Úniky a přenosy nebezpečných látek v roce 2012 nahlásilo přes 1 600 podniků, meziročně o sedm procent méně. Celkově uniklo o pětinu méně rakovinotvorných látek než předloni, tedy přibližně o 70 tun. Nejpostiženějším regionem v kategorii rakovinotvorných látek se stal Středočeský kraj.
"Přestože podle emisí oxidu uhličitého nedošlo meziročně k významnému poklesu výroby, snížily některé podniky emise nebezpečných látek. Po dlouhodobém tlaku místních lidí nainstalovala DEZA ve Valašském Meziříčí novou jednotku, která zabraňuje únikům nebezpečného naftalenu. Bohužel ale z chemičky stále uniká významné množství rakovinotvorného benzenu a fabrika tak stále má co zlepšovat," komentoval žebříčky vedoucí programu Toxické látky a odpady ve sdružení Arnika Jindřich Petrlík.
"Společnost Deza vyrábí benzen, figuruje z tohoto hlediska jedinou emisí ve všech třech typech žebříčků. Za posledních dvacet let společnost investovala do ekologických opatření více než 2, 6 miliard korun. Emise benzenu byly systematicky snižovány v rámci jednoho z prvních prioritních ekologických opatření již koncem devadesátých let. Dnes jsou emise na technologickém minimu a každé další snižování je technicky a ekonomicky mimořádně náročné. Přesto k dílčím zlepšením přistupuje Deza i nadále," komentoval pro iDNES.cz tiskový mluvčí společnosti Agrofert Karel Hanzelka.
V osmnácti zkoumaných kategoriích dominují už tradičně společnosti z Moravskoslezského, Ústeckého a Středočeského kraje. "Středočeský kraj se významně podílí na množství ohlášených emisí karcinogenních a potencionálně karcinogenních látek, a to téměř třiceti procenty. Poté, co DEZA Valašské Meziříčí snížila emise naftalenu, produkují středočeské podniky třikrát více těchto látek než jiné kraje s chemickou výrobou," uvedl tiskový mluvčí Arniky Vratislav Vozník.
Největší podíl na produkci rakovinotvorných látek mají ve Středočeském kraji společnosti Spolana Neratovice a Synthos Kralupy. Na celorepublikových emisích těchto látek se podílejí až jednou pětinou. Pozitivní není situace ani u firem na Vysočině a na Jižní Moravě.
Nebezpečné rtuti je u nás stále víc
Ne všechny výsledky jsou ovšem pozitivní. "Právě v době, kdy v japonském Kumamatu jednají světoví zástupci o nové Úmluvě o omezení rtuti, dozvídáme se z českých žebříčků, že elektrárny v Chvaleticích, Počeradech, Mělníce a Prunéřově loni vypustily v součtu celou tunu tohoto těžkého kovu do ovzduší," dodal Petrlík. Množství rtuti narostlo hlavně u odpadů.
Rtuť je přitom velmi toxickým těžkým kovem. Může porušit či zničit struktury bílkovin v buňkách. Jeho organické sloučeniny mají mimořádnou schopnost hromadit se v organismech a přenášet se dál potravním řetězcem. Při dlouhodobém působení mohou porušit reprodukci nebo poškodit nervový systém.
Nejvíce skleníkových plynů opět vypustily elektrárny společnosti ČEZ v Prunéřově a Počeradech. Současně tyto průmyslové provozy vyrobily v roce 2012 i nejvíce plynů způsobujících kyselé srážky. Pět největších znečišťovatelů v této kategorii se přitom nachází právě v Ústeckém kraji.
Významnou sledovanou kategorií je také produkce polétavého prachu. Jeho nebezpečí se skrývá v tom, že na sebe snadno navazuje řadu škodlivých látek, třeba těžkých kovů nebo organických látek. Ty se potom snadněji dostávají do dýchacího ústrojí. Nejvíce prachových částic loni do ovzduší vypustila elektrárna Prunéřov následovaná provozovnou ArcelorMittal v Ostravě a Třineckými železárnami v Třinci.
