Do prázdného prostoru pro slavnostní nástupy vojáků se opírá zimní sluníčko. Stejně jako do budov, které tu vojákům sloužily od roku 1931 až do loňského silvestra. To se tady k nástupu naposledy sešlo okolo čtyřiceti mužů. Po 1. lednu jich je v celém areálu na hlídkách maximálně pět.
"Armáda odsud sice odešla k 31. prosinci, část mužstva tady ale ještě zůstala, dokud se areál zcela nepředá," vysvětlila mluvčí 15. ženijní brigády Miroslava Štenclová důvod, proč se i teď dá v kasárnech narazit na pár mužů v uniformách.
Nebýt jich, procházka po areálu by víc než cokoliv jiného připomínala scény katastrofických filmů. Těch, ve kterých je hlavní hrdina jedním z posledních lidí na Zemi. A všechny ostatní něco smetlo.
Přítomnost armády už prozrazují opravdu jen hlídky a cedule na vstupní bráně, které informují, že jde o vojenský objekt.
Ovšem po nápisu, že tohle je domov rakovnického 52. ženijního praporu a samostatné záchranné roty, už zůstalo na vývěsce jen bílé místo. Stejně jako po leteckém snímku areálu.
"Je to ale stále armádní prostor, ještě jsme ho totiž formálně neoznačili za pro armádu nepotřebný. To bychom měli stihnout do konce ledna. Pak je tam ještě zhruba třicetidenní lhůta na nabytí účinnosti," popsal mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek. Strážní z budek tak zmizí až na konci února.
Areál vojenských kasáren v Rakovníku
|
Převoz vojenských aut i jiné techniky, stejně jako vyprazdňování skladů, začal už před několika měsíci.
Stejně jako demontáž venkovního trenažéru Jakub, na němž vojáci ladili fyzičku. Nebo balení základny humanitární pomoci – tedy souboru stanů, lehátek a dalšího zázemí až pro 450 lidí, kteří by se ocitli bez domova. Ani v budovách nezůstalo nic víc než pár hřebíčků ve zdi.
Na parapetu jedné z budov se najednou objevuje kočka a tváří se, že je jí na něm dobře. Zalézt dovnitř by jí příliš nepomohlo, v budovách se totiž topí jen tak, aby je nepoškodily zima a případný mráz.
Ohřát se znamená vydat se na strážní stanoviště. Tam se ještě pořád topí – vládnou tu pro lidi i zvířata komfortní teploty.
Kdo nám teď pomůže a co bude místo kasáren? ptají se místní
Vojáci z Rakovníka odešli po 83 letech. Obchodníci si zatím poklesu tržeb nevšimli, stejně jako hospodští. Místním ale chybí.
"Je to škoda, že jsou pryč. Městu to podle mého dodávalo prestiž. A hlavně, když teď budou povodně nebo se stane nějaká havárie, kam budeme volat? Do Kutné Hory?" ptá se na rakovnickém Husově náměstí Richard Lechner. Naráží tím na fakt, že místní posádka se více než osvědčila při každých povodních z posledních desítek let. I na to, že její součástí byli chemici nebo záchranáři.
To Alžběta Kozlerová má strach hlavně z toho, kdo vojáky v kasárnách nahradí. Bydlí v domě přímo naproti a nerada by se dočkala toho, že by z kasáren byla ubytovna pro sociálně slabé.
Jednání o dalším osudu kasáren je teprve na samém počátku. Jasněji by mělo být podle informací ministerstva obrany minimálně do půlky roku. Tak dlouho totiž potrvá nutné administrativní kolečko, kdy se areál nejprve nabídne složkám státu. Tedy ministerstvům, soudům nebo například i hasičům. "Nemám ale v dané chvíli informace, že by ho někdo z tohoto sektoru chtěl," uvedl Pejšek.
Teprve pak bude prostor nabídnut komerčním zájemcům nebo třeba i městu. To zatím podle mluvčí Alidy Štulajterové poslalo na ministerstvo dopis, v němž zjišťuje, jak se bude situace kolem kasáren dál vyvíjet.
Zájem o ně připouští v případě, že by je armáda byla ochotna přenechat bezúplatně. Avšak jasný plán, co by v areálu mělo být, v tuto chvíli není. "Určitě se tím ale budeme zabývat na zastupitelstvu," sdělila Štulajterová.
Město také v posledních dnech schválilo návrh, ve kterém požaduje na areál stavební uzávěru. A to právě proto, aby zde nevznikla sociálně vyloučená lokalita.
Ministerstvo se možnému bezúplatnému převzetí nebrání. Upozorňuje však, že se k němu váže jedna podmínka – město by nemohlo areál po dobu 10 let využívat jakkoliv komerčně. "Takovou informaci zatím nemám, takže těžko se vyjadřovat," reagovala mluvčí města.
