Bývalý Palác kultury chce do pár let dosáhnout evropské, ne-li světové špičky. Investovat se má téměř miliarda korun do modernizace budovy, nového vybavení či zvelebení okolí.
"S úpravami, které nepotřebují stavební povolení, se může začít v podstatě hned, s většími příští až přespříští rok," nastínil postup ředitel KCP Michal Kárník.
Pozornost se upírá na velké zasedání asociace světových kongresových zařízení v roce 2017, o něž se Praha uchází společně s polským Gdaňskem. To by měla být ideální startovací čára "nové budoucnosti" bývalého sjezdového paláce.
Aby KCP dosáhlo světovosti a přilákalo velké kongresy o tisících účastnících, bude k tomu potřebovat asi tři tisíce metrů čtverečních nových výstavních ploch. Právě taková velká zasedání přinášejí zdaleka nejvíce peněz do veřejných rozpočtů i obchodníkům a pozvedají prestiž Prahy.
Výhled, ten je světový
"Konkurence je velká. Organizátoři kongresů se rozhodují podle maličkostí a místo Prahy jednoduše zvolí Vídeň nebo Barcelonu," upozorňuje Kárník.
Fakta1981 - v tomto roce Palác kultury slavnostně otevřel. 9,5 tisíce delegátů celkem pojme budova Kongresového centra. 2017 - tento rok má být KCP zcela opraveno zhruba za miliardu korun |
Kongresové centrum Praha má však něco, co se jinde ve světě jen tak nevidí. Okouzlující výhled na metropoli.
"V jiných městech jsou to většinou takové haluze někde na periferii," říká náměstek primátora Václav Novotný.
Ačkoliv je budova u stanice metra Vyšehrad skutečně obrovská a disponuje zhruba třemi tisíci čtverečních metrů výstavních ploch, je to podle Novotného stále málo. Potřebovala by dvojnásobek.
Proto se uvažuje o dvou variantách, jak je získat. Buď přistavět další objekt na místě parkoviště u Pankráckého náměstí, nebo posunout téměř celou severní fasádu o pár metrů blíže k Nuselskému údolí. Fasáda je dnes poměrně členitá a nově by mohla být jednolitější.
Otázky a odpovědi
|
"Je to lepší varianta, protože se stejně se severní fasádou bude muset něco dělat kvůli špatným tepelněizolačním vlastnostem," vysvětluje Novotný. Obecně je dům z osmdesátých let v tomto ohledu zastaralý a bude potřeba vyměnit původní technologie, aby se snížila jeho nesmírná energetická náročnost.
Atraktivitě mají napomoci rovněž úpravy v interiérech i v okolí. Přes deset let tu stárnul nábytek, vybavení, venku dlažba teras, chodníky, zídky a třeba i zeleň.
Vše, co vydělali, šlo na dluh
Nic z výše uvedeného by však nebylo možné, kdyby nyní stát od Prahy za dvě miliardy nekoupil 70 procent akcií městské firmy KCP, za něž se po dlouhých letech podařilo umořit dluh. Kdyby se nesplatil, centrum by zřejmě do pár týdnů zkrachovalo.
Tento dluh vznikl před 14 lety, kdy se u příležitosti zasedání MMF a NATO impozantní palác opravoval. Od té doby KCP jen dávalo desítky milionů, které ročně vydělalo, na splacení závazků a na další rozvoj už nic nezbylo.
Hlavní město následně do paláce vloží 800 milionů korun na opravy. Bude to ve formě navýšení kapitálu společnosti KCP a vlastnický poměr se tím ustálí na 45 ku 55 procentům ve prospěch státu.
Vypovědět nevýhodnou smlouvu
K paláci patří i přilehlé business centrum a čtyřhvězdičkový hotel. Ten od roku 2001 provozuje firma Targa Management. Smlouvu má minimálně do roku 2031, a to i přesto, že dle magistrátu platí případné opravy, provoz či zaměstnance právě městská akciovka KCP.
Přitom Targa si každý rok přijde na miliony korun. Nyní Praha jedná o ukončení smlouvy za odstupné. To se bude pravděpodobně pohybovat v řádech desítek milionů korun a bude hrazeno ze zmíněných dvou miliard.
