Multifunkční hala za 1,5 miliardy korun měla vyrůst už před několika lety. Jenže obecní společnosti Velkoosecká sportovní vznikly milionové dluhy a projekt zkrachoval.
"Investora jsme měli. Jen jsme chtěli počkat, až se skutečně začne stavět," řekl v rozhovoru pro MF DNES exstarosta obce Jiří Otta.
Pane Otto, sledujete olympiádu?
Sleduju.
Není vám líto, že Martina Sáblíková nebude slavit medaile v Oseku, tak jako před čtyřmi lety?
Kvůli tomu, že tam nestojí hala? To beru jako realitu a hloupost tohoto národa.
Jak to myslíte?
Rychlobruslení má v republice dlouhou tradici. První rychlobruslařský svaz vznikl v roce 1868. Za těch téměř sto padesát let nikdo ani nenašel místo, kde by mohl stadion pro všechny bruslaře stát. A tohle byla šance. Jak se říká, vyvážíme dříví nastojato. Pokácíme les a prodáme dřevo. Ti chytřejší z něj ale ještě vyrobí nábytek a prodávají nábytek. Je to ten samý případ. Dáme Sáblíkové dolary, eura a řekneme, ať jezdí ven. Místo toho, aby zahraniční sportovci jezdili k nám a utráceli u nás.
Během plánování ale obci vznikly několikamilionové dluhy. Kolikrát už jste kvůli tomu vypovídal na policii?
Párkrát už ano. Policie si nechala vypracovat znalecké posudky. Ptala se, jestli někdo něco nevytuneloval. Nevytuneloval. Jestli byly prostředky vynaložené účelně. Byly. Také to nemohlo dopadnout jinak. Státní zástupkyně už tehdy řekla, že si na mě musí najít něco jiného.
Za co konkrétně obec utratila vypůjčené peníze?
Peníze, které jsme si půjčili od soukromých zdrojů, šly na ekonomické a architektonické studie, na projekt územního rozhodnutí, interiérovou a exteriérovou vizualizaci. Celkem je to ta částka asi osmi milionů korun.
Momentální dluh je ale o dalších pět milionů větší...
Dluhy, které obecní akciové společnosti Velkoosecká sportovní vznikly, jsme chtěli splatit tak, že rozprodáme pozemky v hodnotě 17 milionů korun, kterými jsme ručili. To ale nové vedení obce zamítlo, dalo společnost do insolvence, a tím způsobilo další problémy. Nechali se vyškrtnout z představenstva. Zapomněli ale na to, že obec jako akcionář podle zákona musí jmenovat vedení společnosti. Což neudělali. Teď tedy dluhy řeší soudně přidělený opatrovník. Těch pět milionů je právě za to, že někdo tu společnost rozprodá.
Rychlobruslařská dráha by mohla být na Vysočině |
Jak se podle vás mělo vedení zachovat?
Zaprvé podle mě v tom projektu měla obec pokračovat. Nebo místo toho mohli postavit něco jiného, zájemci byli. Nebo, když ještě pozemky patřily společnosti, je mohli prodat. Zaplatit tím dluhy a zbylé peníze si nechat. Teď to řeší insolvenční správce a je možné, že pozemky prodá hodně pod cenou.
Může podle vás celý případ opravdu dojít až k soudu?
Já osobně bych byl rád, protože by se konečně ukázalo, jak všechno ve skutečnosti bylo.
Jakým účelům měla hala sloužit?
Předně musím říct, že to neměla být hala pro Martinu Sáblíkovou. Měla sloužit všem bruslařům. Kromě rychlobruslařů tu mohli trénovat například také krasobruslaři, sledge hokejisté, mohla se jezdit i ledová plochá dráha. Na tréninky sem také měly jezdit školy z Prahy, středních Čech i Hradce Králové.
Jak jste to vlastně měli celé promyšlené?
Ráno by vlak z Prahy přivezl 600 dětí. Jel by do Hradce, tam by nabral další várku a přivezl je. Pražáci mezitím dobruslí, odveze je zpátky a nabral by další. Tak by to stihl třeba čtyřikrát za den.
Tolik lidí by se na stadion vešlo?
Viděla jste rychlobruslařskou dráhu? To je dálnice. Třináct metrů široká, čtyři sta dlouhá. Mezi tím tam byla plánovaná dvě hokejová hřiště. Pro ty, co umí bruslit méně.
A byl by o to zájem?
Dnes školy s dětmi jezdí na plavání, do divadel. Tady by měly absolutní komfort a zaplatily by čtyřicet korun za hodinu. Pochybuju, že by jezdily třeba do O2 areny v Praze.
Proč projekt vůbec skončil?
Než jsme stačili vyřídit všechna potřebná povolení, přišlo nové vedení obce a to už dál nechtělo tu káru táhnout.
Takže investora jste skutečně měli?
Měli, jednali jsme s ním. S jeho zveřejněním jsme ale chtěli počkat, až se skutečně začne stavět.
Vyjádření starosty Velkého Oseku Pavla Drahovzala"Nové vedení obce na přelomu let 2010 a 2011 skutečně rozhodlo, že když bývalý starosta ing. Otta navzdory mnoha veřejným slibům od roku 2007 nezajistil investora Národního bruslařského stadionu, obec nemůže v projektu pokračovat, jelikož tato investice je nad možnosti jejího rozpočtu. Konkrétní jméno investora nebo zdroj finančních prostředků ing. Otta nikdy nesdělil, ač to rovněž veřejně slíbil. Trestní stíhání ing. Otty vede policie z důvodu možného poškození obce a obecní společnosti Velkoosecká sportovní, a. s. Dluh, který na majetku společnosti vznikl, byl zajištěn obecními pozemky a mj. i fotbalovým hřištěm, které dlouhá léta za symbolický nájem používají amatérské fotbalové kluby a spolky z obce. Je faktem, že v současnosti je ing. Otta jedním z věřitelů společnosti a usiluje spolu s ostatními věřiteli o prodej všech těchto pozemků, aby z prodeje vytěžili zisk. Současné vedení obce s tímto postupem nesouhlasí a chce minimálně fotbalové hřiště navrátit zpět. Pokud se jim skutečně podaří prodej uskutečnit, pak hrozí, že spolky, mládež a fotbalové kluby nebudou moci na jediném fotbalovém hřišti v obci provozovat neziskové a volnočasové aktivity. Není totiž možné plánovat tak velkou a rozsáhlou akci za 1,5 miliardy Kč bez toho, aniž by existovala reálná možnost jejího financování. Jeho tvrzení, že nové vedení obce mělo v projektu pokračovat, je naprosto zcestné, jelikož neexistoval žádný reálný investor. Ing. Otta vyvolal velké očekávání, které nenaplnil. Bohužel projekt tak nakonec obci ublížil a současné zastupitelstvo nemá reálnou možnost, jak situaci ovlivnit ve prospěch obce." Mgr. Pavel Drahovzal, starosta obce Velký Osek |
