Informaci potvrdil ředitel správy pražských hřbitovů Martin Červený. Správa podle Červeného udělá vše pro to, aby se podobný pomník v budoucnu na hřbitovech už neobjevil.
Na kontroverzní pomník upozornil v pondělí server Echo24. Žulový pomník byl odhalen v polovině února jako připomínka 25. výročí odchodu sovětských vojsk z Afghánistánu.
Ruské středisko vědy a kultury v Praze tvrdilo, že se tak stalo s podporou českého ministerstva obrany, Senátu a pražského magistrátu. Ty se ale od podpory distancovaly.
"Od úterý dopoledne sjednávám v této věci co nejrychlejší nápravu. Osobně to vnímám jako provokaci. Nepřipustím, aby byla takto dále pošlapávána památka skutečných obětí okupace," uvedl pražský primátor Tomáš Hudeček.
Podle ředitele správy hřibitovů Červeného byl ještě ve středu ráno pomník stojící poblíž pravoslavné kaple kompletní. V průběhu odpoledne z něj ale někdo sejmul desky, na nichž byl česky a v azbuce vyryt nápis "Na věčnou slávu a památku padlým vojínům internacionalistům a mírotvorcům".
Na druhé tabulce byl vyryt český ekvivalent nápisu: "Na památku padlých v mírových misích v novodobých válečných konfliktech".
Šlo o provokaci, řekl historik
Emoce vzbudil především ruský nápis. Podle Igora Zolotareva, místopředsedy vládní rady pro národnostní menšiny, se v Rusku pod pojmem internacionalista rozumí voják, který poskytoval "internacionální bratrskou pomoc" v Československu v roce 1968, v Afghánistánu v 80. letech nebo nyní na Krymu.
Podle něj je památník v Praze výsměchem a znamená i zneuctění hrobů ruských porevolučních emigrantů a obětí bolševického teroru, které jsou v blízkosti pomníku.
Přímo za provokaci pak nápis na památníku označil historik Vojenského historického ústavu v Praze Jindřich Marek. "Jako občan bych to bral jako drzou až nestydatou provokaci. V Rusku byli za internacionalisty považováni vždycky vojáci, kteří byli v roce 1968 u nás a pak v Afghánistánu," řekl v pondělí Marek iDNES.cz.
Správa hřbitovů chce upravit smlouvu, aby se to neopakovalo
Stavbu památníku financovalo sdružení veteránů války v Afghánistánu Afganvet. Na vztyčení pomníku dostali od správy hřbitovů povolení.
Ředitel hřbitovů připustil, že šlo systémovou chybu. Úředníci podle něj posuzovali především technické parametry památníku, nikoli už text. Od už podepsané nájemní smlouvy přitom správa hřbitovů nemůže snadno odstoupit.
Červený proto iniciuje úpravu smluv a také změnu při posuzování žádostí, aby se podobný případ nemohl opakovat.
Podle oficiálních ruských zdrojů zahynulo v roce 1968 při invazi do Československa 98 sovětských vojáků. Většinou šlo o oběti nehod, dvanáct vojáků ale mělo být podle moskevských pramenů "zavražděno příslušníky kontrarevoluce". Tuzemští historici ovšem možnost podobných krvavých incidentů vůči Sovětům odmítají.
