První zprávy o tom, jak by Prahu složil na kolena případný plošný výpadek proudu, se zdály až apokalyptické. Jenomže nová zjištění zmíněné černé vize dokonce předčí. Problémem číslo jedna se teď stala voda.
Tato klíčová priorita pro život každého možná bude městu citelně chybět. Už na začátku bylo jasné, že v případě blackoutu voda nepoteče v půlce Prahy, protože ji do potrubí nenaženou čerpadla poháněná elektřinou. Ukazuje se však, že by byl problém k lidem náhradní zdroje dopravit a pak navíc i ohlídat, aby při rozdělování vody nenastala panika.
Co způsobí „zatmění“
|
"Problém by se týkal spíše běžných občanů, a to z důvodu nedostatku cisteren. To bude předmětem dalších jednání, která vyplynou ze závěrů tohoto cvičení. Na nich se v tuto chvíli pracuje,“ uvedl pražský primátor Tomáš Hudeček (TOP 09).
První den by musely Pražské vodovody a kanalizace rozvozit lidem pět litrů vody na osobu, což v praxi znamená protočit v ulicích města dostupné standardní cisterny na pitnou vodu bezmála čtyřistakrát. Druhý den by dostávaly rodiny na osobu deset litrů a rozvoz vody by tedy trval dvakrát déle.
Primátorovo vyjádření o počtu cisteren přitom bylo více než jen opatrné. Pražské vodovody a kanalizace (PVK) totiž mají jen osm velkých cisteren na pitnou vodu.
"A dále šedesát přívěsů (s čtvrtinovým objemem) a několik desítek hydrantových nástavců, ze kterých lze čerpat vodu přímo ze sítě,“ spočítal možnosti PVK mluvčí společnosti Tomáš Mrázek.
A nejsou to jen primátor či jeho spolupracovníci, kdo se bojí, že by nedostatek vody při blackoutu způsobil ve městě kolaps. Cvičení bylo varování pro nemocnice.
Cisterna by v Motole stačila jen na pět minut
"Spočítali jsme, že by u nás musela vodárna měnit jednu velkou cisternu za druhou každých pět minut, abychom měli vody dost," poukázal ředitel Motola Miloslav Ludvík.
Bez vody, a teplé vody zvlášť, nemocnice podle něj fungovat nemohou. Bez nemocnic by město v krizi zkolabovalo. Vodu nutně potřebují i léčebny dlouhodobě nemocných, domovy seniorů a podobná sociální či zdravotnická zařízení. Těch je v Praze 138, žije v nich asi 16 tisíc lidí.
Podstatná část těchto objektů se bez pomoci neobejde. A tím by se potíže s dodávkami vody značně znásobily.
Současné počty cisteren a čerpadel by těžko dokázaly zásobovat jak tyto lidi, tak i šest set tisíc Pražanů, kterým vyschnou vodovody.
"Prostředky PVK by prioritně zajistily vodu pro nemocnice a ústavy," uvedl šéf odboru bezpečnosti a krizového řízení Josef Juránek. Aby město tak obrovské potíže zvládlo, muselo by se podle něj obrátit na Státní správu hmotných rezerv a požádat tam o cisterny a technické prostředky na dopravu vody lidem.
Problémová by byla i sama distribuce vody, jelikož hrozí, že by lidé začali válčit o litr navíc.
"Lidé budou vědět, že mají vody nedostatek. Nevíme, jak by se v takové situaci zachovali, zda by u výdeje nevznikaly nepokoje. Nemáme žádnou organizovanou pořádkovou službu, která by na výdejních místech zajistila spořádané rozdávání vody,“ doplnil primátora Andor Šándor, poradce v oblasti bezpečnosti.
Právě on únorové obří cvičení připravil a nyní pracuje na vyhodnocení výsledků.
Kromě vody vidí slabý článek i v nemocnicích, které nemají dostatečnou zásobu nafty do náhradních zdrojů elektřiny.
Závěrečná zpráva z celého cvičení, jež bylo jedním z největších v Česku, bude hotová v květnu. Experti na ní pracují průběžně.
Například příští týden se Juránek sejde se složkami Integrovaného záchranného systému a mimo jiné probere s policií i možnost, že by na hlídání pořádku u cisteren vyčlenila své muže.
