Sérií ran pěstí do obličeje, uříznutím ucha a nakonec sérií 28 ran nožem vygradovala podle obvinění na sklonku listopadu 2013 pijanská hádka mezi obžalovaným a jeho podnájemníkem.
Tím byl o 15 let mladší bezdomovec František, jež našel ve Vorlíčkově hloubětínském bytě dočasný azyl.
Není jasné, kdy přesně ke konfliktu došlo. Podle vyšetřovatelů vrah později zubožené tělo odvezl na kárce o pár set metrů dál do příkopu na opačném konci Hloubětína.
Stejně tak není zřejmé, jakou roli v počátcích dramatu sehrál další host ze dna společnosti, který pak z bytu prchl.
„Jednání obžalovaného lze považovat za útok s extrémní mírou brutality, vymykající se z rámce běžného u většiny trestných činů tohoto druhu,“ popsala delikt žalobkyně Jana Murínová.
„Ucho jsem asi vyhodil z okna“
Poněkud jinak to, co se loni ve čtvrtém patře hloubětínského činžáku stalo, vidí Bohumil Vorlíček.
„Pohádali jsme se. Něco se muselo stát. Avšak bodl jsem ho jen dvakrát do hýždě. A uřízl jsem mu ucho. To si pamatuji. Pak jsem ucho asi hodil z okna. Vůbec nevím, proč František vypadal tak strašně,“ připouštěl při výslechu drobný muž češtinou poznamenanou dlouhými roky práce v cizině.
Napadeného muže pak podle svých slov posadil na židli, následně ho osprchoval. A když poté zraněný již ležel na zemi na chodbě bytu, zabalil jej do povlečení a k hlavě postavil lahev s pivem. „Franta zavolat záchranku nechtěl,“ vysvětlil své počínání obžalovaný.
Asi po dvou či třech dnech zabalené tělo na kárce odvezl. „Nechtěl jsem mu ublížit. V Hloubětíne je sedmnáct hospod a všude vám potvrdí, že nejsem agresivní,“ hájil se Bohumil Vorlíček.
Nadměrné utrpení oběti
„Zraněný muž umíral desítky minut až několik hodin. Smrt nenastala ihned. V tomto případě můžeme hovořit o nadměrném utrpení oběti,“ konstatoval ve své expertíze soudní lékař Jiří Hladík. K jeho vystoupení v jednací síni zásadní poznámky nezazněly.
Následný znalecký posudek psychologů a psychiatrů však tvrdě napadla obhajoba. Expertízy totiž kromě jiného resocializaci Bohumila Vorlíčka takřka vyloučily. A tento znalecký verdikt může spolurozhodovat o výši trestu.
Svou péči o bezdomovce Bohumil Vorlíček soudu vysvětloval ochotou pomoci lidem na sociálním dně. Sám však v posledních letech na dno padal. Čtyři roky nemohl najít pořádnou práci, v poslední době do sebe lil víno po litrech. Vypil ho i šest, sedm litrů a k tomu vodku.
Než se dostal do jednací síně městského soudu, měl za sebou Bohumil Vorlíček pestrou životní kariéru. V Německu se coby syn emigrantů vyučil číšníkem, absolvoval také prestižní hotelovou školu ve švýcarském Luzernu. Vedl pak špičkové bary a hotely v USA a Kanadě.
Během své kariéry se plavil na výletních lodích v Karibiku a jižní Asii. V poslední době však žil z milodarů své sestry, jež platila také nájem v bytě, který kdysi patříval babičce. V posledních pár letech stačil obžalovaný nastřádat tři podmínky za drobnější delikty. Ty však zahladila amnestie. A dvakrát se léčil na protialkoholní klinice.
Za vraždu Bohumilu Vorlíčkovi hrozí až 20 let vězení či trest výjimečný, tedy až 30 roků nebo doživotí. Líčení bude pokračovat v pátek, kdy obhajoba bude chtít mimo jiné vyslechnout i psychiatra.
Navíc svá svědectví by měli podat i někteří bezdomovci. Předseda senátu Stanislav Králík měl ve čtvrtek dopoledne od policie potvrzeno, že dopraví jednoho z nich.
