Ochranáři během průzkumu na Císařském ostrově zjistili, že v několika stromech, které se mají kvůli čistírně odpadních vod kácet, zimují kriticky ohrožená zvířata – netopýři. A to může zahájení výstavby zkomplikovat.
Praha je přitom s přípravami nové vodní linky již nyní v časovém skluzu, protože dodavatelské firmy ještě nemají ani platné stavební povolení. Přitom čas je v případě této investice klíčový: pokud Praha nespustí novou vodní linku do konce roku 2017, hrozí městu od ledna 2018 každý den pokuta až do výše jednoho milionu korun.
Důležité je, že se magistrát mohl potížím vyhnout, kdyby ochranu přírody intenzivněji řešil dříve a nikoli krátce před prvním „kopnutím do země“.
Nejde přitom jen o netopýry. Magistrát by si podle radní Jany Plamínkové zřejmě poradil tak, aby neuškodil zvířatům a neohrozil výstavbu. K potížím se však podle informací MF DNES přidal ještě požadavek úředníků sedmé městské části. Ten by mohl v praxi zahájení stavby oddálit minimálně o měsíce.
„Odbor životního prostředí po hlavním městě v souvislosti s plánovanými pracemi na Císařském ostrově požaduje zpracování biologického hodnocení,“ shrnul mluvčí Prahy 7 Martin Vokuš. Úředníci chtějí důkladně zmapovat současný stav krajiny i to, jaký vliv může mít výstavba nové linky na tamní rostliny a živočichy.
Císařský ostrov vyniká rozmanitostí živočichů a rostlin
„Cílem tohoto kroku je mimo jiné zjistit, jací živočichové se na Císařském ostrově vyskytují. Součástí biologického hodnocení rovněž bývají návrhy opatření k prevenci, omezení, vyloučení, případně kompenzaci negativních účinků,“ dodal mluvčí. Podle některých biologů sice na Císařském ostrově nemusí být vzácné druhy, ale odborníci současně upozorňují, že lokalita je výjimečná rozmanitostí živočichů a rostlin.
Právě to znervózňuje ředitele Pražské vodohospodářské společnosti Petra Žejdlíka. Myslí na riziko pokuty a počítá, že taková studie může zabrat víc času, než kolik má Praha na výstavbu nové vodní linky.
„Hlavní město pravděpodobně bude podávat odvolání proti zmatečnosti rozhodnutí úřadu Prahy 7, která požaduje dlouhodobý biologický průzkum,“ popsal další kroky ředitel. Poukázal na to, že kvůli stavbě čistírny již v minulosti jeden průzkum životního prostředí na Císařském ostrově proběhl, nevidí proto důvod analýzu opakovat.
„Navíc v posledních deseti letech ostrov dvakrát spláchla voda, nelze tedy moc předpokládat, že by tu byl dlouhodobě usídlen nějaký vzácný druh,“ uvedl Žejdlík.
Magistrát žádal Prahu 7 o povolení pokácet stromy. Na ostrově je celkem 650 dřevin a zhruba 350 stromů a křovin musí stavbě čistírny ustoupit. Z velké části přitom jde o náletovou dožívající zeleň.
„Ty kvalitní velké stromy by měly zůstat,“ upozornil Žejdlík. Kácení je podle něj nezbytné jako forma protipovodňového opatření, protože křoviny by mohly bránit Vltavě v průtoku přes ostrov, stoupající voda by se drala jinou cestou a mohla by ohrozit zástavbu v okolí.
V zimě zabránili kácení netopýři, na jaře ptáci
Radní Plamínková počítala s tím, že se kácet začne již letos v zimě, plán však zhatil výskyt netopýrů. „Museli jsme udělat biologický průzkum, kde se vytipovaly stromy s dutinami, které se nemohly v zimě kácet. Avšak na jaře zase hnízdí v korunách ptáci, takže musíme kácení odložit na letošní léto. K tomu potřebujeme získat výjimku,“ doufá Plamínková v to, že to celé letos stihnou.
Zimní kácení by netopýři nemuseli přežít, v létě ze svých úkrytů odletí a zásah by jim uškodit neměl. Jak upozornila Dita Weinfurtová z pražské organizace České společnosti pro ochranu netopýrů, Praha zažádala o průzkum výskytu netopýrů až letos v únoru – na poslední chvíli. „Nepíšeme stanoviska od stolu, musíme lokalitu vidět a v únoru nešlo provést průzkum, protože netopýři zimují,“ uvedla.
Alespoň tedy vytipovala osmnáct stromů s dutinami, kde by zvířata mohla zimovat. Zbytek dřevin už tak podle ní magistrát mohl začít kácet.
V minulých týdnech Císařský ostrov sledovala ultrazvukovým detektorem a objevila pět druhů netopýrů – úkryty mají například v dutinách některých topolů. „Našla jsem netopýry rezavé, večerní, nejmenší, hvízdavé a vodní. Všechny druhy netopýrů jsou zvláště chráněné,“ upozornila.
Rozhoduje se, jaký postup městu doporučí. Má obavy, že v tomto případě převáží zájem postavit čistírnu nad ochranou netopýrů. Ti, kterým proto Praha pokácí stromy, si budou muset hledat jiné úkryty třeba ve Stromovce. Určitě však bude chtít, aby na kácení dohlížel biologický dozor.
„Musí se upravit postup kácení. Nejprve se kmen opatrně řeže nad dutinou a pak pod dutinou,“ vysvětlila Weinfurtová. Městu navrhne ještě další soubor opatření. Chce také probrat, zda je možné některé stromy ušetřit – třeba topol nedaleko lávky, kde žijí netopýři rezaví.
