Někteří lidé si o nich myslí, že jsou blázni, další je nazývají vandaly. Akrobatické kousky předvádějí parkouristé ve městě, na hřištích, v přírodě. Prostě kdekoliv.
Jedním ze zakladatelů klatovské skupiny Freelance People je čtyřiadvacetiletý Luděk Sedlák.
„Snažíme se v Klatovech vytvořit skvělé podmínky pro trénování umění pohybu zvaného parkour a street workout. Tyto dvě disciplíny se snažíme dostat do povědomí lidí. Spousta z nich si myslí, že jsme vandalové, kteří neví co s volným časem. Ale to je omyl a my jim to chceme dokázat,“ vysvětluje Sedlák.
Umění pohybu, parkour, je tréninková disciplína, při které se člověk učí pohybovat se přirozeným prostředím. Ve většině případů jde o město, ale parkour se dá dělat kdekoliv.
Podle Sedláka je inspirace pro parkour všude dost. „Nová videa na internetu nebo některé pohyby přijdou samy od sebe. Když jeden trénuje to, co umí druhý, vždy si poradí, podpoříme se. V parkouru je hodně přátelská atmosféra,“ ujišťuje Sedlák.
I když se parkour může jevit jako nebezpečný sport, podle Sedláka tomu tak není. Člověk ale nesmí přeceňovat síly, nesmí být zbrklý a nesoustředěný. „Samozřejmě se někdy stane, že noha při dopadu ujede a odnese to holeň, což bolí hodně, ale to je jednou za dlouhou dobu. Člověk musí mít stále určitý respekt k tomu, co dělá. Lidé bez zábran nedopadají dobře,“ tvrdí Luděk Sedlák.
Nejtěžší je podle jeho slov překonat strach. „I když člověk jistou věc skočí stokrát do měkkého v minimální výšce, jakmile přijde na řadu tvrdý povrch a třeba dvoumetrová výška, vše se mění. Strach je nejtěžší překážkou v parkouru,“ říká.
V Plzni se parkouru věnuje Team Overfly. Jeho členové své dovednosti nepoužívají pouze na různých vystoupeních, hodí se jim i v běžném životě. „Použil jsem to už mnohokrát. Třeba i při takových obyčejných situacích, jako je dobíhání tramvaje, nebo když si chci zkrátit cestu. A sílu, kterou díky tréninku získáváme, se snažíme využít při pomoci druhým. Třeba při úklidu prostranství, na kterých trénujeme,“ říká člen skupiny Petr Boleček.
Prostranství, kde by se dal parkour trénovat, prý v Plzni v porovnání s ostatními českými městy moc není.
„Byl tady starý dům kultury, který zbořili. Na Vinicích jsou staré betonové plochy z éry komunismu. Ty jsou pro trénink vhodné. Teď je ale spíše tendence je srovnávat se zemí. Vypadá to, že je snaha udělat v Plzni plošší prostředí a to je pro nás nepříjemné,“ konstatuje Boleček.
Jedním z největších parkourových zážitků byl pro Team Overfly nedávný pobyt v Prachovských skalách. „Jsou tam skalní komíny, na kterých jsme dělali stojky a přeskakovali jsme z jednoho na druhý. Bylo to perfektní,“ vypráví Petr Boleček.
Team Overfly mohou zájemci vidět v akci během festivalu pouličního umění Pilsen Busking fest, který se koná v plzeňském sadovém okruhu od 21. do 26. září.
Freelance People a jejich trénink. Ne všechno se povede:
