Jedenáct milionů korun. Tolik možná zaplatí městská policie v Praze propuštěným strážníkům, kteří si za sedm let nestihli dokončit maturitu. Měla by tak učinit podle vyjádření ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV).
Za první tři měsíce letošního roku, kdy jim běží výpovědní lhůta, totiž strážníci nedostávají žádné peníze. Rozhodl o tom ředitel městské policie Eduard Šuster, podle kterého na náhradu mzdy nemají nárok a jejím vyplácením by porušil své povinnosti při nakládání s veřejným majetkem.
„Strážníci mají dbát na dodržování zákona a stejně tak měli respektovat, pokud jim uložil nějakou povinnost,“ uvedl. Měli podle něj dost času, aby si maturitu dodělali a tím, že tak neučinili, zadali důvod k výpovědi sami.
Celou záležitost bude muset nejspíš vyřešit justice. Zmiňované vyjádření ministerstva totiž není právně zavazující, což samo MPSV v dokumentu přiznává. Definitivní rozhodnutí podle něj mohou vydat pouze příslušné soudy. Toho se vedení městské policie neobává. „Jsem přesvědčen, že pokud nějaký soud bude, rozhodne v náš prospěch,“ dodává ředitel.
Celkem muselo na začátku ledna ukončit pracovní poměr 84 pražských strážníků. Podle zákona již totiž nemohou vykonávat svou práci. „Všechny strážníky, kteří před novelou zákona nesplňovali požadavek na úroveň vzdělání, jsme několikrát upozorňovali na to, že si ho musí doplnit,“ dodává Šuster.
Těm, kteří termín nestihli, doručila městská policie výpověď první lednový pracovní den. Na začátek roku se s ukončením poměru čekalo právě proto, že podmínka na vyšší vzdělání, a tedy i důvod výpovědi začaly platit od Nového roku. Tím se ale strážníkům dvouměsíční výpovědní lhůta protáhla až do konce března. Jinou práci jim městská policie nenašla. Prý by kvůli tomu musela vytvářet nadbytečné pozice.
Nepracují, výplatu nedostanou
Strážníci zůstávají doma a do služby nechodí. Městská policie jim proto odmítá vyplácet ve výpovědní lhůtě mzdu. Přesně to je ale podle vyjádření ministerstva kámen úrazu. Podle MPSV je neschopnost najít pro strážníky jinou práci překážkou na straně zaměstnavatele, tedy městské policie, a strážníkům tak na náhradu mzdy vzniká nárok.
„Já s vyjádřením ministerstva z devadesáti procent souhlasím a ztotožňuji se s ním. Jediné, v čem vidíme rozpor, je to, že podle nás se jedná o překážku na straně zaměstnance, nikoliv zaměstnavatele,“ hájí svůj postoj Šuster.
Asi čtvrtina strážníků na výpověď nečekala a rozhodla se ukončit spolupráci s městskou policií dohodou. Možná toho ale ještě budou litovat. Výpovědní lhůta jim neběží, a na náhradu mzdy tak nebudou mít nárok ani v případě, že by o jejím proplacení rozhodl soud.
„Řadu strážníků se panu Šusterovi podařilo přesvědčit, aby tu dohodu podepsali. Udělali to ze strachu, že ve výpovědní lhůtě nedostanou žádné peníze. Raději si vzali zápočtový list a šli hledat novou práci,“ říká Richard Krbek, prezident Svobodných odborů samosprávy, jediné z pěti odborových organizací městské policie, která se propuštěných strážníků zastala.
Ředitel jakýkoliv nátlak razantně odmítá. Upozorňuje také, že ostatní čtyři odborové organizace ho v jeho rozhodnutí plně podpořily. Zejména proto, že zmíněných jedenáct milionů by musel strážníkům vyplatit na úkor všech ostatních zaměstnanců, kteří ve sboru zaslouženě zůstávají.
Novela zákona se samozřejmě netýkala jenom pražských strážníků. Problém nedodělaných maturit řešili i v dalších městech. Někde dali strážníkům výpověď už v říjnu, čímž se úplně vyhnuli tomu, aby strážníci ve výpovědní lhůtě nemohli svou práci vykonávat. To je ale podle Šustera protiprávní řešení, protože v říjnu ještě podmínka o vyšším vzdělání neplatila, a tak jen těžko mohl být na jejím základě někdo propuštěn.
Někde strážníkům mzdu během výpovědní lhůty vyplácejí, třeba v Mělníku. Podle tamního starosty Ctirada Mikeše je to otázka slušnosti. Ani on nemohl strážníkům nabídnout jinou práci, ale náhradou mzdy chce zmírnit dopad toho, že musí opustit své zaměstnání.
Zbytečné jednání
Ani úterní schůzka ředitele a Svobodných odborů samosprávy dohodu nepřinesla. „Ředitel opět ukázal aroganci moci a síly. Strážníci nedostanou peníze a jejich jediné zbývající řešení je najmout si advokáta, kterého si nemohou dovolit? Je mi z toho špatně,“ řekl Krbek.
Několik strážníků se podle něj i přesto rozhodlo, že na rozhodnutí ředitele žalobu podá.
