Aplikace Senoseč Online pro mobilní telefony s operačními systémy Android a Windows Phone pomáhají koordinovat práci zemědělců a myslivců.
„Aplikaci jsem vytvořil ve spolupráci s kolegou myslivcem. Pomáhá v komunikaci mezi těmito skupinami a zahrnuje i dobrovolníky, kteří pak mohou pomáhat při preventivních akcích na polích,“ řekl iDNES.cz student Vladislav Bém, jehož aplikace vyhrála v soutěži pořádané na půdě ČZU (o soutěži čtěte zde).
Zemědělci mohou pomocí chytrého telefonu zadávat místo a čas seče a myslivci zakládat akce, na které se mohou přihlásit dobrovolníci. Aplikace také umožňuje hlásit úhyny nebo nálezy živých zvířat.
„Obě aplikace pracují se stejnými daty z portálu Senoseč a obě mohou fungovat i v době, kdy není dostupné připojení k internetu. Obě používají GPS pro lokalizaci a zjednodušují práci uživatelům. Testovali jsme je od května , ale teprve minulý týden jsme zprovoznili ostrou verzi,“ uvedl další z vývojářů Pavel Junek.
„Každé zachráněné zvíře se počítá. Za loňský rok a během začátku letošních senosečí se jich podařilo zachránit už 206. Díky studentům, kteří mobilní aplikace vyvinuli, je velká šance na to, že se výrazně zvýší počet uživatelů i počet zachráněných zvířat,“ prohlásil ministr Brabec na louce, kde se následně předvádělo plašení zvěře za pomocí moderní techniky v podobě dronu s termokamerou.
Srnče na termovizi svítí jako žárovka
Projít pole o výměře 100 hektarů trvá lidem několik hodin. Bezpilotní letoun zvládne monitoring plochy za pár minut, což se záhy ukázalo. Během chvilky dokázal dron v poli pokrytém vysokou trávou identifikovat psy, kteří se tam schovali na pokyn myslivců.
„V pět hodin jsme tam objevili dvě až tři srnčata,“ vysvětlila obsluha dronu. „Ráno měla zem šest nebo sedm stupňů Celsia a srnče s 18 stupni svítilo jako žárovka,“ dodal pilot. Po desáté hodině, kdy se akce konala, už byla mláďata pryč a jejich roli tak na chvíli suplovali právě lovečtí psi.
Drony by mohly výrazně zkrátit a zjednodušit práci lidí na loukách. Provoz dobře vybavených letounů je však zatím drahý a s jejich nasazováním se tak nemůže počítat dřív než za několik let, kdy technika zlevní. V budoucnu by mohl mít drony k dispozici každý zemědělec. Nyní jsou při plašení zvěře stále nenahraditelní lidé.
Schovaná srnčata musí odborně přenést myslivec
Větší zvířata utečou z pole nebo louky už ve chvíli, kdy zavětří člověka. Utíkají také srnčata. Některá z nich se ale velmi často vracejí na místo, kde byla schovaná, a stává se i to, že se mláďata z vysoké trávy nezvednou ani ve chvíli, kdy se jim žací lišty zemědělských strojů pohybují kousek od těla.
Pokud dobrovolníci na takové zvíře narazí, neměli by ho sami přenášet. Když nejde přivolat myslivce, mohou postupovat podle pokynů uvedených v mobilní aplikaci Senoseč.
„Myslivec musí zvíře odborně přenést tak, aby se ho vůbec nedotkl. Zvíře se zabalí do trávy a přenáší v rukavicích, aby ho srna přijala zpátky. Máme to ozkoušené. Také funguje, pokud se lokalita projde den předem a zavětří se. Srnkám to vadí a spousta z nich si své mladé odvede během noci,“ vysvětlil jeden z myslivců.
Statistiky, kolik zvířat zemědělská technika usmrtí, neexistují. Podle odhadů připadá na každých 1 000 hektarů travních porostů až 50 zabitých mláďat srn. Nebezpečí hrozí také zajícům, koroptvím, chřástalům, čejkám a některým dalším druhům, které mohou být přísně chráněné.
O portál Senoseč postupně roste zájem. Během dvou let se do něj zaregistrovalo 3 000 uživatelů, z toho 102 zemědělských podniků a 186 mysliveckých sdružení včetně Českomoravské myslivecké jednoty. Letos se podařilo zachránit už 94 zvířat. Čísla ovšem porostou, protože sezóna sečí teprve začala.
