„Sociální bydlení představuje klíčové řešení problému, který nás trápí už dvacet let. V Česku chybí systém, jak pomoci lidem v bytové nouzi,“ uvedl ředitel Platformy pro sociální bydlení Vít Lesák.
Zavedením sociálního bydlení by podle něj mohl stát za jednu průměrnou rodinu ušetřit 13 500 korun. V případě větší rodiny by byla úspora ještě vyšší. Od čtvrtého roku po zavedení by stát za průměrnou rodinu ušetřil až 20 250 korun.
Ročně by tak podle Lesáka stát díky sociálnímu bydlení uspořil 60 až 100 milionů korun. „Jde o funkční řešení pro statisíce lidí v Česku, které je i ekonomicky výhodné. Stát by uspořil na dávkách na bydlení v ubytovnách i na provozu azylových domů,“ doplnil.
PŘEHLEDNĚ: Statisíce lidí získají nárok na byt. Zajistit je musí obce |
Chystaný zákon o sociálním bydlení by podle Platformy omezil takzvaný byznys s chudobou, kdy rodiny žijí v předražených ubytovnách. Návrh totiž počítá i se zrušením doplatku na bydlení, který v současnosti provozovatelé ubytoven hojně využívají.
Zajištění sociálního a dostupného bydlení by podle zákona mělo být úkolem obce. V bytech, které za tímto účelem vystaví nebo si je pronajme, pak budou nájemníci platit snížené nájemné. Nárok na sociální bydlení jim bude muset potvrdit úřad práce.
Řada zejména menších obcí se však bouří proti návrhu, že pokud lidem v nouzi bydlení neposkytnou, bude jim hrozit až milionová pokuta. Ta by pro ně byla likvidační. „Je nutné, aby pro ty nejmenší obce existovaly výjimky, jak se z povinnosti plynoucích ze zákona případně vyvinit,“ řekl místopředseda Sdružení místních samospráv Radim Sršeň.
Babiš se zákonem o sociálním bydlení nesouhlasí
Zákon o sociálním bydlení z dílny ministerstva práce a sociálních věcí navazuje na Koncepci sociálního bydlení, kterou vláda schválila před rokem. Kromě takzvaného byznysu s chudobou chce bojovat také proti bezdomovectví a zajistit dostupné bydlení pro stárnoucí populaci.
Proti návrhu zákona se však staví lidovci i ANO. Předseda ANO a ministr financí Andrej Babiš minulý týden v rozhovoru pro iDNES.cz uvedl, že by se sociální bydlení mělo řešit až poté, co si lidé pobírající dávky najdou práci. „Ať nejdřív ti lidí, kteří berou dávky, někteří 40 tisíc, jdou do práce, ať ty děti jdou do školy a pak řešme sociální bydlení,“ prohlásil (celý rozhovor si můžete přečíst zde). Zákon o sociálním bydlení je přitom součástí koaliční smlouvy z roku 2014.
Brno začíná přidělovat byty bezdomovcům. Za rok to může být povinné všude |
Například v Brně začal projekt takzvaného Rychlého zabydlení (Rapid Re-housing) fungovat už letos. Podle náměstka brněnského primátora Matěje Hollana Babišem navrhovaný postup není možný. „V Brně stárne populace, máme tam vyloučené lokality. Nechtěli jsme čekat na nový zákon. Vycházíme ze zahraničních zkušeností a vytváříme sociální bytový fond. Aby děti měly kvalitní školní docházku, potřebují kvalitní bydlení,“ uvedl Hollan s tím, že opačně to nefunguje.
V bytové nouzi je podle Platformy pro sociální bydlení 5 000 rodin, počet takto postižených lidí se za posledních pět let ztrojnásobil. Loni jich bylo podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí 187 000, do pěti let lze očekávat nárůst jejich počtu na půl milionu. Náklady na domácnost v azylových domech a ubytovnách podle analýzy činí v průměru 26 215 korun měsíčně, předpokládané náklady v sociálních bytech by byly 24 801 korun za měsíc.
