Kyselku dlouho znali především vodáci splouvající Ohři jako zapomenuté místo plné chátrajících romantických staveb, probleskujících mezi stromy na břehu řeky kousek od Karlových Varů. Signálem, že se pro lázeňský areál začalo blýskat na lepší časy, je otevření Muzea minerálních vod a značky Mattoni ve zrekonstruovaném pavilonu Löschner.
Muzeum stáčení minerálních vod v Kyselce
Heinrich Mattoni poznal Kyselku díky svému příteli, lékaři a význačnému balneologovi Josefu Löschnerovi, který mu tamní prameny popsal jako „zlato, které denně nenávratně uniká“, a pak s ním Kyselku osobně navštívil.
Obnovený a kompletně rekonstruovaný pavilon Löschner, postavený roku 1907 v alpském stylu, sloužil do poloviny století 20. jako stáčecí provoz minerální vody. V expozici věnované značce Mattoni a zakladateli společnosti si prohlédnete řady historických dokumentů a dobových reálií, jako jsou fotografie, certifikáty ochranných známek, obchodní korespondence, mapy, projekty realizovaných i nerealizovaných staveb či historické lahve a sbírku etiket.
Zpestřením zejména pro rodiny s dětmi jsou interaktivní výstavní předměty, moderní technologie a animovaný film, v budoucnosti by tu měl vzniknout ukázkový dobový provoz na stáčení minerálky. S návštěvou si pospěšte, otevřeno je do konce října denně mimo pondělí. Základní vstupné je 80 Kč, pro děti a seniory 60 Kč, rodinné vstupné vás vyjde na 200 Kč.
Zašlá sláva lázní Kyselka
Heinrich Mattoni v Kyselce vybudoval řadu nových budov – vodoléčebný ústav, kolonádu, park s umělým vodopádem, lesní promenády s vyhlídkami a rozhlednou, moderní stáčírnu minerální vody, elektrárnu, nákladní lanovku, železniční trať a další technická zařízení. Ačkoli s rodinou žil převážně ve Vídni, na břehu Ohře dal vybudovat impozantní rodinné sídlo a o kousek dál lázeňský palác.
Lázně, které se specializovaly na choroby dýchacích cest a srdce a nabízely vodoléčbu a cvičební terapii, nikdy neměly být konkurencí pro Karlovy Vary, ale Mattoni většinou tamní stavby napodoboval a pečlivě dbal na to, aby to, co se staví v Kyselce, bylo alespoň o trochu lepší než ve Varech. Povedlo se, na přelomu 19. a 20. století se sem jezdilo léčit zhruba 700 pacientů ročně. U Ohře vznikly tenisové kurty a půjčovna lodiček, hosté měli k dispozici knihovnu a čítárnu, na promenádách hrála hudba.
Lázeňskou noblesu a křehkou krásu zničila první světová válka a dodnes se ji nepodařilo obnovit; pavilon Löschner a nové muzeum jsou světlými výjimkami. To je také důvod, proč se v Kyselce pro seriál Já, Mattoni, pořídilo jen pár záběrů. Podle producentů nejsou lázně pro natáčení příliš použitelné – to, co se zrenovovalo, je příliš moderní, a to, co není zrenovováno, je v dezolátním stavu.
Kde se seriál natáčel?
Seriál Já, Mattoni, se stomilionovým rozpočtem dosud nejdražší seriál v historii České televize, se natáčel na desítkách míst v Česku, štáb cestoval i do Rakouska a do Německa na mořské pobřeží.
Pro často opakovanou scénu s konvojem kočárů mířících ke kostelu si roli centra Karlových Varů zahrál Žatec a jedno z nejznámějších náměstí z českých filmů a seriálů. Mají ho rádi i zahraniční filmaři, nepotřebuje totiž mnoho úprav; obvykle stačí zakrýt moderní nápisy a odstranit to, co do minulosti nepatří, tedy například hromosvody, satelity či kanály.
Průčelí vily radního Knolla filmaři našli v letohrádku Kinských v Praze a v pražském Karlíně vznikaly záběry z ulic v New Yorku, sídlo barona von Teuberg a budovy v Kyselce objevíte v Bílině, natáčelo se také v Květné zahradě v Kroměříži, na zámcích Konopiště a Buchlovice nebo na zámku Velké Březno. Původní není ani rodinná vila Mattoni v Kyselce, která se nyní opravuje; tu si zahrála vila továrníka Wolfruma, jinak sídlo Českého rozhlasu Sever v Ústí nad Labem.
Nejlepší začátek výletu? Kudyznudy.cz!Vybírejte z tisíců turistických tipu a objevujte Česko Na stránkách kudyznudy.cz na vás čeká přinejmenším 40 000 různých možností, kde v Česku strávit víkend i delší dovolenou. Najdete tu spoustu bohaté inspirace, a tak si tu svůj výlet můžete naplánovat přesně podle svých představ. Šťastnou cestu! |