„Vina obžalovaného byla prokázána nade vší pochybnost. Usvědčuje ho řetězec nepřímých důkazů, který je uzavřený a logický. Absence přímého důkazu bývá v podobných případech spíše pravidlem, než výjimkou,“ zdůvodnil verdikt předseda senátu Richard Petrásek.
Trest za umlácení osmačtyřicetiletého muže padl na samé spodní hranici trestní sazby, která činí osm až šestnáct let.
„Považujeme ho za dostačující,“ konstatoval soudce Richard Petrásek. Senát tak dal za pravdu návrhu státní zástupkyně.
„Obžalovaný věděl, že útočí proti fyzicky slabší osobě a poté ji ponechal bez pomoci. Lidský život a zdraví je postaveno na čelné místo a jeho jednání se stalo projevem hrubé neúcty vůči těmto hodnotám,“ zdůraznila žalobkyně.
O vině podle ní svědčí uzavřený okruh důkazů, mezi něž náleží například znalecké posudky soudních lékařů, výpovědi svědků či záznamy z bezpečnostních kamer, které svědčí o tom, že oběť v inkriminovaný den domů dorazila v pořádku.
„Žalované jednání bylo nade vší pochybnost prokázáno. Výpověď obžalovaného u hlavního líčení je účelová,“ sdělila soudu státní zástupkyně.
S jejími závěry kategoricky nesouhlasila obhajoba. „Žaloba je v důkazní nouzi,“ tvrdil naopak Srpův advokát. Svědci obžaloby jsou podle něj nevěrohodní a další důkazy a expertizy lze prý vykládat jinak.
„Žalobkyně by měla alespoň trochu respektovat důkazy ve prospěch mého klienta,“ domáhal se obhájce. Žádal, aby obviněného soud zprostil viny.
„Já to neudělal,“ pravil lakonicky Bedřich Srp.
Smrt v domě
Napadení podnájemníka se podle verdiktu odehrálo 17. března 2010 v jednom z uhříněveských domů. Tehdy prý Srp zbil staršího a drobnějšího muže tak surově, až mu způsobil sedm druhů těžkých poranění. Mimo jiné mozku a břišní dutiny. Zraněný o den později zemřel na šok z krevních ztrát.
„Že by poškozený například sám sedmkrát upadl a způsobil si tak předmětná poranění, je asi takový nesmysl, jako obhajoba, že si oběť sama sedmkrát naběhla na nůž,“ konstatoval soudce Richard Petrásek, který zamítl argument, že si by napadený zranění mohl zavinit sám.
Policisté kauzu před sedmi lety uzavřeli s tím, že Bedřicha Srpa nelze z tragického útoku obvinit. Předloni se však rozhodl vypovídat svědek, který Srba s útokem spojil. K ataku prý došlo poté, co oběť bytnému opět pokálela schody.
Mlčení na splátky
Objevily se ale i další přitěžující výpovědi.
„Mělo tam dojít k usmrcení od Bédy. Je malý, ale vzteklý,“ sdělil do protokolu další svědek. Obviněný si podle nich mlčení tehdy zajistil tím, že jim slevil ze splátek dluhů. A další svědkyni nabídl auto.
Vyšetřovatelé proto kauzu znovu otevřeli a mimo jiné si nechali zpracovat i další expertizu soudních lékařů a zajistili další důkazy. Bedřicha Srpa detektivové posléze zatkli, soud ale návrh státní zástupkyně na jeho vzetí do vazby neakceptoval.
Během vyšetřování se obviněný odmítl ke smrti podnájemníka vyjádřit, hovořit začal až během hlavního líčení u Městského soudu v Praze. „Fyzicky jsem mu neublížil. Našel jsem ho až 18. března, když ležel na chodbě domu,“ popřel rozhodně vinu.
Rozsudek je nepravomocný. Odvolat se proti němu lze k Vrchnímu soudu v Praze. Státní zástupkyně i obhajoba si ponechali lhůtu na rozmyšlenou.
