Stát bude zálohované výživné vyplácet nanejvýš dva roky, a to rodičům, jimž partner neposlal čtyři měsíce celé soudem stanovené výživné. Maximálně ale dostane rodič, kterému partner dluží, 3 000 korun měsíčně. Po jednání špiček koalice to řekla ministryně práce a sociálních věcí a místopředsedkyně ČSSD Jana Maláčová. Systém zálohového výživného bude podle premiéra a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše stát asi na 434 milionů korun ročně.
Do Sněmovny vláda pošle v souvislosti s výživným dva zákony. Jeden o zálohovaném výživném, druhý o zlepšení vymáhání, který má posílit sankce pro neplatiče. Žádosti o vyplácení zálohovaného výživného budou zpracovávat úřady práce. Na vyřízení budou mít měsíc. Po roce vyplácení dávky stát situaci přezkoumá.
Maláčová návrh celý přepracovala. Podle původního by stát dětem neplatičů posílal soudem stanovené alimenty, nejvýš by jim ale poskytoval 15 až 25 procent průměrné mzdy měsíčně podle jejich věku. Na novou sociální dávku by dosáhly děti z domácností s příjmem pod průměrnou mzdou, které nedostaly výživné za dva měsíce. Nová verze návrhu počítá jen s maximální výší 3000 korun, což má omezit administrativu spojenou s vyplácením dávky.
Vedle papírových stravenek bude i nezdaněný benefit v penězích
Koalice se také shodla, že firmy budou moci kromě papírových stravenek, za které si lidé kupují obědy, či závodního stravování dávat zaměstnancům nezdaněný pevný benefit vyplácený v penězích. „Z toho mám velkou radost. Dnes máme v naší zemi milion zaměstnanců, kteří nemají žádný benefit, protože si to prostě jejich zaměstnavatelé nemohou dovolit,“ řekla ministryně financí za ANO Alena Schillerová.
ČSSD před jednáním koalice avizovala, že nechce rušit stravenky. S tím ale ministryně financí nepočítá, a tak sociální demokraty přesvědčila.
Peníze místo stravenek? Ano, tohle rozhodně myslíme vážně. Stravenková revoluce bude jedním z horkých témat na dnešní koaliční radě. A já udělám všechno pro to, abychom ji příští rok spustili.
Alternativou ke stravenkám bude finanční benefit, který si firmy budou moci dát do svých výdajů. Z každé stravenky platí firma, která je dává zaměstnancům, asi dvě procenta, a restaurace, které je přijímají, platí z každé stravenky firmám, které je vydávají, mezi pěti a sedmi procenty. Takže je to hlavně byznys pro stravenkové firmy.
Už se vám nestane, že by vám stravenky propadly. Ale hlavně, za příspěvek na stravování si bude moct koupit teplé jídlo další milion z vás, kteří neodstáváte stravenky nebo nemáte v práci kantýnu.
Zrušení superhrubé mzdy je podle Hamáčka Mission Impossible
O zrušení superhrubé mzdy, což také navrhla, zatím Schillerová partnery ze sociální demokracie přesvědčit nedokázala. Chce ji nahradit daní z příjmu 19 procent ze mzdy hrubé.
14. ledna 2020 |
Výhrady měl šéf sociální demokracie Jan Hamáček. Pomohl si názvem známého amerického filmu Mission Impossible s Tomem Cruisem. „Už tak bude sestavit rozpočet obtížné a s tou pětadvacetimiliardovou sekyrou mi to připadá jako Mission Impossible,“ řekl Hamáček.
Sociální demokracie dala najevo, že podpoří zrušení superhrubé mzdy jen v případě, že to nebude znamenat rozpočtové škrty. Jinými slovy, ministryně financí musí podle ČSSD najít jiné příjmy do státního rozpočtu, aby zrušení superhrubé mzdy z neohrozilo financování školství, zdravotnictví či vyplácení důchodů, čehož se sociální demokraté obávají.
Vyřešit se musí i to, aby nikomu nestouply daně z příjmu
Vyřešit se podle ministryně Schillerové musí i to, že by byly určité skupiny poplatníků, pro které by zrušení superhrubé mzdy znamenalo růst daně z příjmů z 15 na 19 procent.
„Pokud bychom zrušili superhrubou mzdu, tak ve vládním prohlášení máme, že by se snižovala daň pro zaměstnance z efektivní daně 20,1 na 19 procent. U OSVČ to znamená, že by měli devatenáctiprocentní daň. My bychom jim to kompenzovali tím, že dvě třetiny uhrazeného sociálního pojistného by jim umožnili dát do výdajů,“ řekla v úterý Schillerová.
Upozornila, že jsou i lidé s příjmy z pronájmů, jimž by se také při zrušení superhrubé mzdy zvedla daň z 15 na 19 procent. „A my nechceme žádné skupině poplatníků zvedat daně,“ zdůraznila ministryně.
Opoziční ODS zrušení superhrubé mzdy podporuje. „Přál bych si, aby nynější slova ministryně Schillerové nebyla jen dalším marketingovým cvičením. Pokud by návrh předložila, tak ho podpoříme,“ řekl šéf ODS Petr Fiala. Občanští demokraté superhrubou mzdu zrušit zkoušeli, ale narazili.
„Zásadní rozdíl je, že zatím všechny opoziční návrhy rušily superhrubou mzdu a nechávaly patnáctiprocentní zdanění. To bych chtěla upozornit, že bez dalšího je výpadek 80 miliard korun,“ uvedla pro iDNES.cz Schillerová.
Zaorálek chtěl znovu řešit i Válkovou, Brabec se jí zastal
Na programu koaličního jednání bylo v úterý celkem čtrnáct bodů. Mezi nimi i daňový paušál pro živnostníky a zrušení některých daňových výjimek, což koalice také odložila, důchodová reforma, opatření v boji s chudobou, novely zákonů o dostupnosti léčiv a volbách do správních a dozorčích rad zdravotních pojišťoven či koncepce rodinné politiky.
Ministr kultury za ČSSD Lubomír Zaorálek řekl, že koalice se mohla zabývat i situací kolem vládní zmocněnkyně pro lidská práva Heleny Válkové. Válková čelí kritice kvůli článku ze 70. let, který napsala spolu s prokurátorem Josefem Urválkem, jenž v roce 1950 poslal na šibenici Miladu Horákovou. „Je potřeba, aby otázka lidských práv byla prezentována někým, kdo má vysokou autoritu,“ řekl Zaorálek.
Vláda si v pondělí Válkovou pozvala, ale a o jejím odvolání nehlasovala. Kandidátkou na ombudsmana již ale není, prezident Zeman místo ní navrhl bývalého poslance ČSSD a dříve zástupce veřejného ochránce práv Stanislava Křečka. Válková v úterý odpoledne zamířila na Hrad. Po schůzce s prezidentem řekla, že ji Zeman podpořil ve funkci vládní zmocněnkyně pro lidská práva.
Ministr životního prostředí za ANO Richard Brabec uvedl, že je mu z lidského hlediska Válkové líto. „Ona to skutečně bere jako velkou osobní křivdu, jako určitou štvanici,“ řekl Brabec.
