Proč by se podle vás měly děti učit méně učiva?
Tak to ale není. Chceme, aby se děti naučily naopak více. Jde o to, aby se učily to, co jim bude během celého života užitečné. Neměly by to být informace, které jsou si žáci během krátké chvíle schopni zapamatovat, v písemce zreprodukovat,dostat za to nějakou známku a pak to zase hned zapomenout. Mají to být dovednosti a kompetence, které v nich zanechají trvalejší stopu, aby je děti dokázaly uplatnit v reálném životě.
Češi jsou však pyšní na to, co všechno umějí. Když vyjedou do zahraničí, baví se tím, že třeba jinde na světě neumějí většinu hlavních měst a podobně. Není to něco, na čem si náš systém zakládá?
Musíme neustále opakovat, že bez znalostí to nejde a nemůžeme učit dějepis nebo zeměpis, aniž bychom měli základní znalosti a informace. Takže informace a znalosti jsou potřeba, otázkou je, v jakém množství a jaké konkrétně. V současné době víme, že děti mnoho informací, co se jim snažíme ve škole předat, nevstřebají a víme, že je nedokážou použít a aplikovat.
Jaké změny děti čekají?
Nejvýznamnější změny, které navrhujeme, jsou v obsahu vzdělávání. Náš návrh zamířil k veřejné diskuzi, a byl předložen učitelům, ředitelům, i široké veřejnosti. Diskuse probíhaly celý rok, takže v něm nestojí vyloženě kontroverzní věci. Nyní je rozhodnutí na ministerstvu. To vybírá klíčová témata, která uzná za důležité, rozpracuje je a bude dále implementovat. Podle mě dojde na základě těch diskuzí k revizi rámcových vzdělávacích programů a obsahu vzdělávání. Cíl je jednoduchý, snížit objem informací, které se žáci učí, aby měli víc času je procvičit a skutečně pochopit.
O kolik by to mělo být méně?
My jsme záměrně provokativně uvedli, že to může být až o padesát procent, ale je jasné, že se tak nestane ve všech předmětech. Zdá se například, že panuje shoda panuje v tom, že redukce objemu učiva by se neměla týkat jazyků a matematiky.
Souhlasíte s tím, aby se v českém školství snížil objem informací, které se žáci učí a měli více času znalosti a dovednosti procvičit?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 sobota 29. února 2020. Anketa je uzavřena.
Před dvaceti lety nikdo nepředpokládal, že zadáme větu v cizím jazyce do Googlu a ten ji přeloží, mobil spočítá jakoukoliv rovnici, encyklopedické znalosti vyhledáme během pár sekund v mobilu. Jak jste uvažovali o vzdělávání v kontextu budoucnosti?
Existují megatrendy, nad kterými se uvažuje a které ovlivní naši společnost do budoucna. Jsou to digitální technologie, klimatické změny, globalizace. Některé jsme v dokumentu načrtli, ale pochopitelně nikdo z nás neví, co bude za deset nebo patnáct let. Stroje nás nahradí v rutinních činnostech. Ale stroje ještě neumějí být tvořiví a samostatní. Práce v kolektivu, sociální cítění, komunikace jsou rovněž dovednosti, kde člověk stále nad stroji vítězí. A očekáváme, že bude vítězit i v dalších deseti nebo dvaceti letech. Očekáváme také, že nadále budeme potřebovat logické myšlení, kritické myšlení, tvořivost. Jsou to oblasti, ve kterých, jak se zdá, stroje člověka tak snadno nenahradí. V některých oblastech se to ale změnit může, typicky se to může týkat třeba cizích jazyků.
Škola, model 2030: konec biflování obrozenců, lišejníků a Husa |
Tím myslíte?
Umělá inteligence je čím dál tím chytřejší, takže se můžeme dožít za dvacet let situace, kdy budeme moci komunikovat v reálném čase v cizím jazyce pomocí chytrých telefonů a neznalost cizího jazyka nebude tak zásadní bariéra v běžné komunikaci, jako je dnes. Na straně druhé technika jen tak nenahradí lidskou blízkost a hlubší vzájemné porozumění, takže technologie asi výuky jazyků plně nenahradí.
Školský systém má připravit na dalších padesát let života a je velmi těžké si představit, co bude člověk do života potřebovat…
V této souvislosti bych chtěl zdůraznit, že pro společnost jako celek, nejen pro jednotlivce, je důležitá rozmanitost. Je dobře, pokud u nás v populaci mají lidé různé kompetence, dovednosti a znalosti. Uvedu příklad. Před dvaceti lety někteří považovali arabistiku, turkologii nebo některé další podobné obory na filozofické fakultě za méně důležité. Byly považovány spíše za takové akademické libůstky. To se ale změnilo a odborníci rozumějící islámu a arabským zemím jsou dnes velmi žádaní. Rozmanitost, kterou v našem systému máme, považuji za výhodu a jsem proto, aby se dál rozvíjela. Ale zároveň musíme zajistit to, aby určité kompetence, které jsou důležité pro každého, jako je dostatečná úroveň matematické a čtenářské gramotnosti, každý opravdu získal.
Jak by měla vypadat škola podle dětí?:
