Dokončili jste natáčení seriálu Kukačky. Co vás teď čeká?
Klasicky následují dokončovací práce, jejichž část už začala v průběhu konce natáčení. Střihači začali za dohledu vedoucího projektu a scenáristy Honzy Coufala z Dramedy Productions sestavovat první dva díly seriálu, začali jsme zadávat hudební nálady pro Davida Solaře, který skládá původní muziku, průběžně sestavujeme znělku a probíhají další diskuse o tom, jaká bude konečná podoba.
27. prosince 2019 |
Jaká je pro vás postprodukce, je to oblíbená část práce na projektu, nebo naopak?
Je to další část procesu. Je to pořád kreativní práce až do konce, jen malinko uvolněnější. Baví mě to. Já si materiál vždycky točím tak, abych s ním mohl v postprodukci dál pracovat. Posouvat významy, timovat, hrát si s emocemi… Tak, aby i střihači dostali prostor pro kreativní práci. Baví mě to s týmem, který máme.
Seriál řeší velmi závažné téma. Studoval jste reálné případy, kdy se něco podobného stalo a odhalilo?
Hlavním tématem seriálu je rodičovství, je také o vztazích v rodině a mezi blízkými. Samotný motiv záměny je spouštěčem celé řady situací. Reálné příběhy jsem nestudoval, ale mluvili jsme o tom, jak by se člověk zachoval. Přesvědčivou odpověď vám nikdo nedá. Ta situace je tak extrémní, že neexistuje klíč k tomu ji zvládnout. Nikdo nedokáže jednoznačně říct, co udělat a jak. A které řešení je správné, a které ne. Je to šílené a upřímně bych nikdy nechtěl být vystavený podobné volbě.
Nyní s manželkou čekáte dítě. Napadlo vás, že by se záměna mohla přihodit i vám?
Nebojím se toho, protože vím, že systém je připravený. Nestane se to a ani si takovou možnost nepřipouštím.
Dokážete si sám sebe představit v situaci postav seriálu? Tušíte, jak byste se zachoval?
Je neskutečně zajímavé sledovat, co se stane, když někomu zmíním téma seriálu. Nikoho to nenechává chladným. Každý si začne takovou hypotetickou situaci představovat a rozvíjet úvahu o tom, co by dělal, kdyby se mu to stalo. Věřím, že se to stane i každému divákovi a že seriál rozpoutá mnoho debat a diskusí na téma rodičovství. To je určitě jenom dobře. Točil jsem seriál tak, aby hrdinové uznávali ty nejlepší hodnoty jako je láska, rodina a přátelství. Chtěl jsem, aby to byli lidé se silnými emocemi a velkým srdcem. V příběhu je mnoho postav, ale klasickou zápornou postavu byste hledali těžko, přesto je to silný příběh dvou úplně rozdílných rodin.
A jak by reagovala vaše manželka Veronika?
Veronika je člověk s velkým srdcem a obrovským smyslem pro spravedlnost. Navíc potřebuje mít věci nějak srovnané, myslím, že by šílela z toho, jak ta situace nemá správné řešení.
Musel jste pro tento projekt nějak měnit svůj přístup k hercům? Přece jen jde o výjimečnou situaci, jaký je recept na to dostat před kameru emoce, které jsou pro nás jen těžko představitelné?
V seriálu je hodně velmi emotivních scén a hrdinové se setkávají se situacemi, které si málokdo dokážeme představit, natož abychom věděli, jak bychom se zachovali. Obsazení je v takovém případě nesmírně důležité. U herců převládá představa, že zahrát se dá prakticky cokoliv. Já si to nemyslím. Práce nás režisérů je také dát postavám život tím, že najdeme energii, kterou jí může přinést jen herec jako jedinečná osobnost. Správně vybraný herec je inspirací a dokáže vytvořit roli zajímavější a mnohovrstevnatější. Dále už pak musíme pracovat jen se svými instinkty a věřit, že nás nezklamou.
Co vlastně podle vás představuje hlavní sdělení seriálu?
Musíme si vážit rodiny a pečovat o vztahy v ní. Pamatovat, že nic není samozřejmé, že na své blízké nesmíme zapomínat. To si většinou uvědomíme až ve chvíli, kdy je můžeme ztratit nebo hůř, ve chvíli kdy je ztratíme.
Takže jedna hromadná...
JEŠTĚ NIC!
Ale děkuju za zprávy. Všechny. I ty s tou otázkou.
8. října 2018 |
