Analytik: Evropa byla od blackoutu setiny. Bez ČR by to Rakousko nezvládlo

8. leden 2021 se mohl stát skutečným „černým dnem”. Evropě totiž hrozil blackout, tedy masivní výpadek dodávek elektřiny. „Hrozba byla reálná, střední a západní Evropa měla opravdu nedostatek energie,“ řekl v Rozstřelu analytik Pavel Farkač.

Rozstřel

Sledovat další díly na iDNES.tv

Analytik Sev.en energy Pavel Farkač v Rozstřelu popsal, k čemu vlastně reálně 8. ledna letošního roku v Evropě došlo. „Střední a západní Evropa měla v tu chvíli nedostatek vlastní energie a spoléhala na dodávky z Balkánu. Tam však došlo k sérii poruch. Tok energie z Balkánu byl tedy přerušen.”

Blackout byl velmi reálný

Podle Farkače musely v tu chvíli začít fungovat zdroje, které v té době standardně elektřinu nevyráběly. „Navíc zdroje, které byly v provozu, musely zvýšit výkon. Tato operace musela nastat během milisekund a sekund. Pokud by se řetězení poruch z Balkánu posunulo i do střední a západní Evropy, byl by blackout velmi reálný.”

Co je blackout?

Pojem blackout je podle různých zdrojů definován mírně odlišně. V tomto článku ho chápeme jako dlouhodobý územně rozsáhlý výpadek elektrické energie, který může být způsoben různými vlivy.

Mezi ty přírodní patří silný vítr, pád stromu, výrazná námraza či sněžení. Blackout může být také způsoben narušením rovnováhy v přenosové soustavě z důvodu přetoku ze zahraničních soustav, náhlé zvýšené produkce elektřiny a malá spotřeba. Dále technickou poruchou, požárem, teroristickým útokem, elektromagnetickým impulsem a samozřejmě také chybou lidského faktoru. 

Vzhledem ke skutečnosti, že naše civilizace je velmi závislá na elektrické energii, je proto rozsáhlý výpadek energie velkým „strašákem“ současné doby. Z tohoto důvodu regulátor sítě věnuje jejímu stavu a dalším preventivním opatřením mimořádnou pozornost.

Podle analytika však nastavený systém naštěstí zafungoval a záložní zdroje zejména ve státech střední Evropy se v tu chvíli zapojily do výroby elektřiny a blackout odvrátily. Významně prý pomohly mimo jiné elektrárny v České republice. „V ČR máme výhodu ve velkém množství točivých zdrojů, tedy zdrojů napojených na turbínu. To jsou plynové, uhelné a jaderné elektrárny. Opravdu máme velmi robustní a odolnou soustavu a dokážeme na to pružně reagovat. Ale kdyby automatické mechanismy třeba v elektrárně v Chvaleticích nebo v jaderných elektrárnách, nezafungovaly, tak bychom měli problémy i my.”

„A právě točivé zdroje energie napojené na turbínu jsou v těchto situacích naší velkou výhodou. Na rozdíl třeba od Rakouska,” míní analytik.

Klíčové jsou zdroje s turbínou

Evropská energetická soustava je podle Farkače vybudována na pevných základech. Byla navíc v minulosti důsledně propojena, takže když třeba nastal problém ve Francii, vypomohlo s elektřinou Německo a krizová, často i blackoutová situace se rychle vyřešila. Podle analytika ale v poslední době dochází k tomu, že plynové, jaderné nebo uhelné elektrárny, tedy zdroje s turbínou, jsou nahrazovány zdroji, které nemají dodávky stabilní a nemají ji snadno regulovatelnou.

„To jsou větrné nebo solární elektrárny. Ty když standardně energii nevyrábějí, tak na pokyn dispečera nedokážou zvýšit výkon,” čímž podle Farkače obtížněji reagují na výkyvy v energetické síti. Riziko výpadků, tedy možných blackoutů, je tak mnohem vyšší.

To potvrzuje i ředitel rakouské Wien Energie Michael Strebl, podle kterého jsou obnovitelné zdroje energie méně stabilní, s čímž souvisí kolísání ve výrobě elektřiny v závislosti na slunečním svitu či větru. „Počet nouzových zásahů dramaticky narůstá. Zatímco ještě před několika lety musela Wien Energie kvůli stabilizaci sítě ročně zvýšit výrobu elektřiny krátkodobě jen asi patnáctkrát, v posledních letech to bylo až 240krát,“ prohlásil Strebl.

„Reálně to 8. ledna vypadalo tak, že země, které jsou závislé na obnovitelných zdrojích, neměly dostatek energie, a v tu dobu spoléhaly na dodávky energie z Balkánu, kde se elektřina vyrábí z fosilních zdrojů. Ale tam došlo k poruchám.” Rakousku tak podle analytika pomohla situaci zvládnout i elektřina z jaderných a uhelných elektráren v sousedních zemích, včetně České republiky.

Rakousku paradoxně pomohlo jádro a uhlí

„Prostě v momentě, kdy Rakousko nemá dost energie, tak je závislé na dovozu. A proud jim teče z Německa a od nás. A elektrárny, které to mají do Rakouska nejblíže, jsou paradoxně Temelín a Dukovany. Tedy zrovna jaderné zdroje energie, které Rakušané velmi ostentativně odmítají.”

Situace se podle něj musela vyřešit během několika milisekund. Nejblíže k reálnému blackoutu mělo přitom Rakousko, kterému pomohly jaderné a uhelné elektrárny mimo jiné z Česka.

Analytik Pavel Farkač se v Rozstřelu vyjádřil i k energetické budoucnosti EU. „Osobně si myslím, že dlouhodobým řešením pro Evropu je rovnováha všech zdrojů, které jsou dostupné. Je nezpochybnitelné, že podíl obnovitelných zdrojů bude narůstat. Ale to v konečném součtu, přes různé dotace, zaplatí konečný zákazník.”

„Vedle enviromentálních argumentů bychom měli naslouchat i technickým argumentům,” myslí si Farkač. „Měli bychom se soustředit na to, aby síť zůstala provozovatelná, což síť vystavěná pouze na obnovitelných zdrojích a akumulaci nikdy z principu nebude,” což podle Farkače dokázaly právě problémy kolem odvráceného blackoutu z 8. ledna 2021.

Analytik Pavel Farkač v Rozstřelu mluvil i o tzv. blackoutových elektrárnách, o energetické budoucnosti České republiky, o vývoji cen elektrické energie a hovořil také o energetické bezpečnosti a energetické soběstačnosti.