Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvV úvodu Rozstřelu se Vít Rakušan vrátil k hlasování ve Sněmovně z 11. února, ve kterém opozice odmítla schválit pokračování nouzového stavu. „V té době to nebyla chyba. Vláda nekomunikovala. A pokud ta peripetie spustila něco pozitivního, tak to, že premiér a celá vláda mě jako předsedu opoziční strany podruhé pozvala k jednacímu stolu a byli jsme schopni dojít k závěrům, které se začínají uskutečňovat.“
Rozkol STAN s hejtmany nenastal
Rakušan si nemyslí, že by hlasování ve Sněmovně postavila proti sobě opoziční poslance a hejtmany z řad opozičních stran. Přestože představitelé krajských samospráv měli na vyhlášení nouzového stavu odlišný názor, rozkol uvnitř STAN nenastal.
Podle něj celá situace vedla k tomu, že vláda konečně uskutečňuje návrhy opozice. „Třeba testování ve firmách. To jsme vládě nabízeli tři měsíce. Celé to spustilo komunikační proces a všichni jsme se začali bavit, byť dny těsně poté úplně příjemné nebyly.“
Rakušan připustil, že za vývoj pandemie nenese odpovědnost pouze Babišův kabinet. „Nikdo z politiků se nemůže vzdát odpovědnosti. Celá politická reprezentace nese odpovědnost. Že je primární odpovědnost na těch, kteří mají exekutivní moc, to je jasné. A to je vláda.“
„My jako opozice můžeme být viněni z toho, že jsme někdy nebyli příliš důrazní a nečetli jsme ta rizika správně. Netvrdím, že celý rok měla opozice pravdu a vláda se vždycky mýlila. Ale vláda v mnoha rozhodných okamžicích příliš dávala na to, aby jí neklesla popularita,“ míní předseda STAN.
Babiš vnímá pandemii jako politický boj
Zásadní odpovědnost však podle Rakušana nese přímo premiér Andrej Babiš. „Bohužel premiér během celého roku vnímal situaci kolem pandemie jako boj, a ne jako hledání řešení, která tato zemi mohou vyvést z krize.“
Podle Rakušana kritickou situaci místo vlády museli často řešit politici na lokální úrovni, tedy starostové a hejtmani. „A lidé raději věří jim než vládě. Je to velká škoda, je to prohospodařená příležitost, abychom lidi přesvědčili, že stát jim může pomoci a může fungovat efektivně.“
Role starostů a hejtmanů je podle Rakušana v tomto období klíčová. „Závažné rozpory s hejtmany nemáme. To, že s nimi o některých věcech diskutujeme, to je normální a jsme na to zvyklí nejen v době pandemie. Nejsme stranou jednoho muže. Jsme hnutí silných lokálních osobností, které mají něco za sebou a mají svůj názor. A to je pro STAN velmi zdravé.“
Rakušan přiznává i chyby opozice
A kde udělala opozice chybu? „Pochybení vidím v předčasné radosti před létem. Všichni napříč společností jsme podlehli tomu, že čísla jsou dobrá, a všichni jsme věřili, že se život začíná vracet do normálu. Ale nebyli jsme v tom jedinou zemí. Jarní optimismus byl celoevropský. Lidé si chtěli užít života a léta.“
„Ale už v září jsme upozorňovali na to, že čísla nejsou dobrá,“ pokračuje šéf STAN. „Odborníci na modelování tehdy zdvihali prst a říkali, že je nikdo neposlouchá. A v té chvíli jsme poukazovali na to, že musíme zatáhnout za ruční brzdu.“
„A tam vidím fatální selhání vlády,“ míní Rakušan. „Náš současný problém se zrodil v říjnu a listopadu. Tam jsme se ocitli na zcela nečekaném nástupu epidemie. Na podzimní vlnu jsme nebyli připraveni, byť ta čísla existovala. A tady selhání opozice nevidím. Naopak vidím to, že vláda selhala, a to zejména v komunikaci, ve vysvětlování, že opatření mají nějakou cenu.“
A budou podle Rakušana stačit současná vládní opatření? „Uvidíme, jak se budou vyvíjet následující tři týdny. Moc velkým optimistou nejsem. Nějakým způsobem funguje snížení mobility. Budeme se ptát, zda to funguje efektivně. Ale klíčové je testování ve firmách. Bavili jsme se s panem Hanákem, Špicarem, s lidmi z průmyslu. A oni říkají, že firmy jsou na to připraveny, jsou připraveny si sehnat testy, kvalitnější, než nabízí stát.“
„Ale musí se koupit dražší testy než ty, které jsou určeny pro školy, které mají citlivost asi jen 45 procent a odchází od nich i sousední Rakousko,“ navrhuje předseda STAN. „Stát je musí zafinancovat. Pokud se nezačne okamžitě efektivně testovat, masově, tak tři týdny nemohou logicky stačit. Takže slova pana ministra Havlíčka, že za tři týdny začneme rozvolňovat, jsou přehnaně optimistická.“
Nedůvěra vládě? V tuto chvíli ne
Vít Rakušan se v Rozstřelu vyjádřil také k tomu, zda by byl v tuto chvíli pro vyslovení nedůvěry vládě. „Vyvolávat v této chvíli, jak se o to pokouší Tomio Okamura, hlasování o nedůvěře vládě, ve chvíli, kdy tady je obrovská krize, zdravotníci nevědí, kam dříve, shodit vládu, začít s novými lidmi bez zkušeností, to je velmi problematické a trochu se to rovná shození vlády v dobách předsednictví ČR v EU. Následující týdny, ale ani příští měsíc, k tomu nejsou nejvhodnější dobou.“
„Na druhou stranu, kdyby hlasování ve Sněmovně proběhlo, tak neumím říct, že této vládě důvěřuji. Já jí nedůvěřuji.“ Hlasování o nedůvěře si Vít Rakušan dokáže představit až zhruba za dva měsíce, kdy by pandemická situace mohla být lepší. Obává se však dalších možných kroků prezidenta Miloše Zemana, který by mohl následně jmenovat úřednickou vládu podle představ Hradu.
„To je politicky riskantní. Situace, že by tu hrozila úřednická vláda s lidmi Miloše Zemana, není dobrá. U úřednické vlády je parlamentní a klasická stranická kontrola o poznání menší a vždycky se v té chvíli otevírají dveře pro lobbistické tlaky, to je pravda,“ myslí si Rakušan.
„Ale teď se hlavně koncentruji na to, aby tu tato vláda nebyla v říjnu, abychom v naší koalici vyhráli volby, abychom přinesli kvalitativní změnu obsahu i formy české politiky. A to je teď pro mě důležitější než vyvolávání nějaké nedůvěry. Máme rok 2021, to jsme měli udělat někdy dříve. Teď je naším úkolem porazit tuhle vládu ve volbách,“ uzavírá předseda STAN.
Jaké varianty vládních koalic mohou nastat po volbách? S kým z vládní koalice by si Vít Rakušan dokázal představit společnou vládu? A stane se v případě úspěchu koalice Pirátů a STAN vicepremiérem a ministrem vnitra? I na to odpovídal předseda Starostů a nezávislých v Rozstřelu.
