Jana Maláčová tak reagovala na informace serveru Novinky, podle nichž si předseda ČSSD Jan Hamáček přeje nahrazení bývalého ministra zahraničí a exmístopředsedy ČSSD Tomáše Petříčka v čele pražské kandidátky sociálních demokratů pro podzimní volby do Sněmovny právě místopředsedkyní ČSSD.
„Já jsem to teď zaznamenala, jsou to všechno spekulace. Kandidátky se budou obsazovat v příštích týdnech a měsících. Je to prostě věc k diskusi,“ uvedla Maláčová na dotaz ČTK.
Za důležité považuje to, aby voličský potenciál všech kandidátů ČSSD byl „velmi dobře změřen“. „A abychom v rámci sociální demokracie to měli i dobře vydiskutované,“ řekla. „Rozhoduje vedení strany, to znamená předsednictvo sociální demokracie,“ dodala.
Hamáček vede ČSSD. Petříček ve vedení končí, nemá jisté místo ve vládě |
Petříček byl vyzyvatelem ministra vnitra a dosavadního předsedy ČSSD Jana Hamáčka v boji o křeslo šéfa strany, minulý víkend na sjezdu ČSSD ale neuspěl. Neobhajoval poté ani funkci místopředsedy strany a počátkem týdne byl odvolán z funkce ministra zahraničí.
Pražská ČSSD si podle jejího předsedy Petra Pavlíka vybrala Petříčka jako volebního lídra. Pavlík ale potvrdil, že předsednictvo sociální demokracie podle stanov může tento výběr změnit.
Další strany už mají o svých volebních lídrech v hlavním městě jasno. Koalici Pirátů a Starostů povede pirátská místopředsedkyně Olga Richterová. Koalice Spolu, tedy ODS, TOP 09 a KDU-ČSL, vsadila v Praze na předsedkyni TOP 09 Markétu Pekarovou-Adamovou v závěsu se starostkou Janou Černochovou z ODS. Volebním lídrem ANO má být poslanec Patrik Nacher.
Navrhne prodloužení Antiviru do konce června
Maláčová na pondělním jednání vlády navrhne pokračování programu Antivirus v nynější podobě do konce června. Bonus k nemocenské lidem v koronavirové karanténě či izolaci by se mohl vyplácet do poloviny nebo do konce roku, navrhne také. Obě opatření teď platí do konce dubna.
Z Antiviru stát vyplácí příspěvky na mzdy firmám, na které dopadla nařízená omezení kvůli epidemii a koronavirová krize. Program má skončit na konci dubna. „V pondělí na vládu nesu návrh na prodloužení Antiviru ve stávající podobě,“ řekla Maláčová.
„Navrhuji prodloužení do konce června, tak jak jsme to předjednali na tripartitě,“ dodala. Prodloužení programu do konce června žádali v pondělí na jednání tripartity zaměstnavatelé i odbory.
Z Antiviru stát poskytuje příspěvky na mzdy od loňského 12. března, od vyhlášení prvního nouzového stavu firmám, na které dopadla nařízená omezení proti covidu a koronavirová krize.
Firmy musejí vracet peníze z Antiviru. Kontrolou neprošlo přes 40 procent |
Příspěvkem A stát proplácí celé mzdy s odvody do 50 tisíc korun v zavřených provozech a 80 procent náhrady mzdy lidí v karanténě do 39 tisíc korun.
Příspěvkem B dorovnává při omezení výroby a služeb kvůli výpadku poptávky, personálu či surovin 60 procent náhrady mzdy do 29 tisíc korun. Příspěvky do 12. dubna podle údajů ministerstva práce získalo
72 085 firem na víc než milion zaměstnanců. Stát podnikům vyplatil 37,6 miliardy korun.
Prodloužení vyplácení bonusu k nemocenské pro lidi v karanténě nebo izolaci doporučila mezioborová skupina pro epidemické situace (MeSES), připomněla Maláčová.
„Nesu to (na vládu) ve dvou variantách,“ řekla. Později upřesnila, že jde o pokračování takzvané izolačky do konce června nebo do konce roku. Izolačka podle ní pomohla zvýšit počet lidí, kteří se při nákaze izolovali, o desetinu, a pomohla tak dostat epidemii v ČR pod kontrolu. Náklady na opatření klesají zároveň s tím, jak ubývá nakažených, doplnila Maláčová.
Paroubek: Petříčka příznivci ČSSD nevolí, Hamáček teď musí prokázat odvahu |
V karanténě jsou lidé bez příznaků, kteří se potkali s nakaženými. V izolaci jsou ti, u nichž se nákaza potvrdila. Na bonus mají nárok lidé, kteří šli do karantény a izolace po 1. březnu. Dostávají náhradu 60 procent redukovaného příjmu.
K ní mají v prvních dvou týdnech ještě příspěvek až 370 korun na den. Celkem nesmějí ale pobírat víc než 90 procent svého průměrného výdělku. Peníze v prvních 14 dnech posílá zaměstnavatel. Výdaje na příspěvek si pak odečte ze sociálních odvodů.
Na důchodovou reformu nemá podporu
Jana Maláčová chce ještě do sněmovních voleb prosadit dřívější odchod do penze pro lidi pracující ve fyzicky náročných profesích. Chtěla by také bonus pro ženy k důchodu podle počtu vychovaných dětí, k čemuž byli členové expertního týmu prezidenta Miloše Zemana skeptičtí, uvedla ministryně po jednání.
„Já to v řádu několika příštích dnů, možná týdnů předložím. Budu usilovat o to, abychom to ještě za této vlády zvládli,“ uvedla Maláčová. Příští týden podle ní bude dokončeno připomínkové řízení a pak už bude záležet na vůli stran, zda vláda naplní své programové prohlášení. Podle Maláčové všechny strany souhlasí s tím, že nižší důchody žen i stejný věk odchodu do důchodu bez ohledu na profesi je problém.
„Shoda byla na tom, že potřebujeme dřívější odchod do důchodu pro náročné profese,“ uvedla ministryně k jednání s prezidentovým expertním týmem. Podle ní by lidé vykonávající fyzicky náročnou práci měli odcházet do penze o rok dříve za každých deset odpracovaných let.
Návrh důchodové reformy je nerealizovatelný, říká ekonomka Zamrazilová |
Ženy pak chce ministryně ochránit před chudobou ve stáří. „Musíme zavést takzvané výchovné, to znamená bonus pro ženy, které vychovaly jedno, dvě a více dětí,“ řekla. Návrh počítá se zvýšením důchodu o 500 korun za každé vychované dítě. „Někteří členové týmu pana prezidenta byli skeptičtí, ale já si to vysvětluji tím, že to nejsou ženy,“ poznamenala Maláčová. Dodala, že rozdíl mezi starobními důchody žen a mužů činí až 3000 korun měsíčně.
Návrh důchodové reformy počítá také s rozdělením veřejného důchodového systému na dva. Z prvního by se všem vyplácel základní důchod 10.000 korun, z druhého zásluhová část podle odpracovaných let a odvodů z výdělků. Na změně této struktury podle Maláčové panuje shoda. Důchodová komise se ale na podobě reformy neshodla, širší shoda není ani na zákonech. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) již dříve uvedla, že vláda v tomto volebním období už komplexní důchodovou reformu nepřipraví.
Reforma by podle Maláčové v prvních pěti letech stála 25 miliard korun. Část peněz by chtěla ministryně získat z plánu obnovy, tedy evropských peněz. Změny by mohly ročně znamenat propad důchodového systému o víc než procento hrubého domácího produktu (HDP). V nynější hodnotě to odpovídá deficitu přes 60 miliard korun.
Nynější důchodová soustava v nynější podobě je podle expertů kvůli stárnutí populace neudržitelná a propadne se do deficitů. Už nyní do penzí putuje asi 30 procent státních výdajů. Stav zhoršila koronavirová krize, podle odborníků se čas na provedení změn ještě zkrátil.
