„Dohodli jsme se, že bychom rádi zvýšili počet vzletů a indikací pro posádku letecké záchranné služby. Chceme, aby vrtulník létal do terénu více. Je to otázka nastavení priorit na operačním středisku,“ vysvětluje nedávno jmenovaný ředitel středočeské záchranky Pavel Rusý. Dodal, že na této koncepci už obě organizace pracují. „A myslím, že se nám to docela daří. Profitují z toho jednoznačně pacienti,“ říká Rusý.
„Jsme pro zintenzivnění spolupráce při nasazení letecké skupiny. Při nasazení leteckých záchranářů jednáme vždy prvořadě v pacientově zájmu, aby byl co nejdříve v místě finálního ošetření,“ potvrzuje ředitel pražské záchranné služby Petr Kolouch.
Záchranáři zároveň chtějí, aby vrtulníky nemusely mířit vždy jen do pražských nemocnic. „Z našeho pohledu by přineslo vyšší efektivitu, pokud by pacienti, nevyžadující péči specializovaných traumacenter, po vyšetření na místě mohli být letecky transportováni do nemocnic na území Středočeského kraje,“ upřesňuje doktor Kolouch.
„Není nutné vždy letět do Prahy, podmínkou je ale samozřejmě bezpečné místo pro přistání v blízkosti příjmových míst středočeských nemocnic,“ dodává.
Větší propojení i na zemi
Jen u vrtulníků ale nezůstane. „Rozšíření spolupráce s pražskou záchrannou službou je jedním z hlavních úkolů pro nové vedení naší záchranky. Středočeský kraj a Praha jsou geograficky propojené. Je zcela neefektivní, aby obě příspěvkové organizace existovaly vedle sebe a nespolupracovaly,“ domnívá se Pavel Pavlík (ODS), středočeský krajský radní za oblast zdravotnictví.
Chceme, aby vrtulník létal do terénu více. Jednoznačně z toho profitují pacienti.
Pavel RusýŘeditel ZZS SČK
Kromě společného intenzivnějšího využití letecké služby má tak nastat také větší propojení obou organizací „na zemi“. „Jedním z bodů koncepce je integrace operačního řízení – aby spolu na základě sdílení dat komunikovaly jednotlivé dispečinky. To je výhodné v případě přetížení jednoho dispečinku, kdy přijímání dalších hovorů převezme jiný, aniž by bylo nutné spouštět provoz nějakého záložního,“ nastiňuje Pavel Rusý.
„Kromě toho se nabízejí jednotná lokalizace vozidel, jednotné avízo do nemocnic a společné rádiové spojení. Díky tomu by například naše sanita, která je zrovna blízko nehody či jiné události v nějaké, třeba okrajové části Prahy, mohla ihned zasáhnout. A obráceně pražská sanitka by mohla rychle pomoci v našem kraji. Naše středočeské posádky se po Praze pohybují denně,“ podotýká šéf středočeských záchranářů. To znamená jediné, sanita bude u kolapsů nebo havárie ještě o něco rychleji.
Tablety místo papírů
Podmínkou je ale digitalizace a dostatečné technické vybavení, aby spolu Praha a střední Čechy mohly bez problémů komunikovat. Základem bude zajistit elektronický zápis zdravotní dokumentace. Předávat si papírovou dokumentaci je totiž poněkud neefektivní.
Nově proto středočeské zdravotnické posádky dostanou tablety, do nichž budou zapisovat informace o pacientovi, podaných lécích a postupu léčby místo do papíru.
Dálnice D10 u Prahy stála po nehodě dvou aut, pro řidiče letěl vrtulník |
„Jedná se o identický systém, jako mají záchranky v sousedních krajích. Ustanovili jsme pracovní skupinu lidí, kteří tomu rozumějí, a musím říci, že neskrývají své nadšení,“ říká Rusý. Středočeští záchranáři už ostatně tablety testují v několika sanitních vozech přímo v provozu. Zmiňovaná pracovní skupina zároveň pracuje na jejich napojení na další zdravotnické IT systémy.
„Byl bych rád, aby se nám to v nadcházejících měsících podařilo zprovoznit plošně,“ uvádí Rusý s tím, že pro personál to bude přívětivější a především bude dokumentace pro všechny čitelnější, než když ji lékař píše ve tři hodiny ráno v drncající sanitě.
„Je to také otázka hlášení a časů, vše bude elektronicky přenášeno, odpadne předávání dokumentace například pro leteckou záchrannou službu,“ zdůrazňuje Rusý.
Ředitel pražské záchranky navíc připomíná, že při mimořádných událostech je Praha připravena poskytnout do kraje své velkokapacitní transportní prostředky, tedy speciální vozidla Atego a Golem, a to vždy na základě požadavků zdravotnických operačních středisek. V minulosti se tak stalo například při havárii autobusu u Horoměřic, přepadení banky v Příbrami v roce 2018 nebo při mezikrajských transportech covid pozitivních pacientů.
