Letadlo přistálo na letišti Točná kolem 18:30. Z Belgie přiletělo s jedním mezipřistáním v Německu, uvedl Michal Masař z leteckého muzea. Získat potřebná povolení pro přelet historického stroje podle něj nebylo příliš složité.
„Letoun bude k vidění na Točné ve dnech otevřených dveří. Budeme se účastnit i leteckých dnů a veřejných vystoupení, abychom připomínali odkaz československých letců RAF za druhé světové války, odkaz těch, co válku přežili, i těch, co nedoletěli,“ uvedl v půlce května Jiří Horák z Leteckého Muzea Točná.
Snesly i rozsáhlé poškození
Královské letectvo si výrobu své první stíhačky moderní koncepce objednalo v červnu 1936 a o měsíc později jí pak král Eduard VIII. oficiálně pokřtil jménem Hurricane. Do výzbroje RAF byly první hurricany zařazeny v prosinci 1937, zhruba o rok dříve než slavnější spitfiry. Za těmi sice zaostávaly výkonem, na druhou stranu ale nabízela tradičnější konstrukce Hawkeru Huricane i řadu výhod. Výroba byla podstatně jednodušší a také rychlejší, což bylo v nadcházející válce velké plus.
Hurricany s plátěným potahem tak sehrály hlavní roli v obraně před německými nálety během roku 1940 a jejich piloti se asi nejvíc zasloužili o vítězství v bitvě o Británii. Navíc snesly i rozsáhlé poškození, z mnoha střetů vyvázly i díky tomu, že jejich plátěným potahem granát německé stíhačky jen neškodně prolétl, místo aby explodoval. A když už byl stroj poškozen, šel snadno opravit, dvě třetiny z havarovaných či prostřílených hurricanů se vrátily zpět do vzduchu.
V Nizozemsku našli těla československých letců. V sestřeleném stroji RAF |
Hurricany a spitfiry se během bitvy o Británii vhodně doplňovaly - zatímco spitfiry bojovaly hlavně s rychlými a obratnými Messerschmitty Bf 109, hurricany ničily bombardéry. I díky tomu Hawkery Hurricane během bitvy o Británii sestřelily více nepřátelských strojů než spitfiry, poměr byl zhruba tři ku dvěma ve prospěch plátnem potažených stíhaček. S postupem války a stále větším počtem vyrobených spitfirů ale hurricany postupně opouštěly službu v první linii.
Letuschopných je méně než 15 Hurricanů
Hawker Hurricane Mk.IV., který získalo letecké muzeum na Točné, byl vyroben mezi 20. listopadem 1942 a 19. dubnem 1943. Za druhé světové války sloužil v Itálii, Řecku a Jugoslávii. Po skončení konfliktu ještě krátce sloužil na Kypru a v Palestině.
V roce 1983 byl vrak letadla objeven v kibucu v izraelské Jaffě, odkud byl převezen do Velké Británie. Počátkem roku 2001 byl předán společnosti Hawker Restorations se sídlem v Suffolku k přestavbě do letuschopného stavu. Při rozsáhlé renovaci byly použity jak původní, tak renovované a případně repasované komponenty. Letoun následně létal u The Fighter Collection v britském Duxfordu pod civilní registrací. V březnu 2006 jej získala společnost Heritage Wings of Canada.
Jiní měli úkol za nesplnitelný, mladý konstruktér ne. Vznikl legendární Blesk |
V současné době je z původně vyrobených 14 583 kusů letuschopných méně než 15 letounů Hawker Hurricane, z toho jediný je právě ve verzi Mk.IV.
Jméno nejúspěšnějšího českého pilota v řadách britského Královského letectva Karla Kuttelwaschera, kterého připomíná zbarvení Hawkeru Hurricane, dnes znají spíše fanoušci historie. Důvodů je přitom víc. Rodák ze Svatého Kříže u tehdejšího Německého Brodu svá vítězství dosáhl v řadách britské 1. peruti RAF, specializované na noční stíhání, nikoli u některé ze tří čs. stíhacích perutí. Rok po skončení války se navíc usadil v Británii, kde v srpnu 1959 nečekaně zemřel na infarkt.
