Organizace to uvedly v tiskové zprávě před dnešním zahájením jednání o mezivládní smlouvě a podmínkách, za kterých případně bude Česká republika ochotna stáhnout žalobu na Polsko podanou k Soudnímu dvoru EU.
Vláda podle organizací postupuje netransparentně, protože veřejnost předem neseznámila s podmínkami dohody. Organizace proto sestavily sedm základních požadavků, na kterých by měla česká strana trvat.
Těžba podle nich musí být bezodkladně přerušena, dokud se prokazatelně nezamezí jejím dopadům na české území. Zároveň musí být zjištěn a vyhodnocen skutečný dopad těžby na české území. Česko musí požadovat podmínky s konkrétními termíny plnění a sankcemi, které budou platit i po případném stažení žaloby.
Polsko by podle organizací mělo předložit jiné alternativy plánu těžby, než ten, který počítá s provozem do roku 2044 a přiblížením na desítky metrů k českému území. Zároveň by země měla představit opatření, která prokazatelně ochrání českou krajinu, zejména pak zabrání dalšímu klesání hladin spodních vod.
Vyjednávání s Polskem pak podle Frank Bold a Sousedského spolku Uhelná musí probíhat v úzké koordinaci s Evropskou komisí.
Právníci Frank Bold upozornili na to, že Česko v tuto chvíli nemá k dispozici všechna data a informace nezbytné pro stanovení podmínek dohody, zejména nezná reálný vliv těžby na české území. „Za těchto podmínek tak není ani možné vyhodnotit, která opatření jsou nezbytná pro to, aby bylo negativnímu vlivu těžby na české území zamezeno,“ uvedli.
Miliarda korun náhrady?
Česko do Polska odeslalo návrh mezivládní dohody v pondělí. Měla by podle dřívějšího vyjádření ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) obsahovat mimo jiné povinnost uhrazení výdajů na vybudování nových a posílení stávajících zdrojů pitné vody v oblastech Frýdlantska a Hrádecka či na posílení vodního zdroje Uhelná, na což je Česko připraveno žádat 40 až 50 milionů eur (1,02 až 1,27 miliardy korun).
Ve čtvrtek Brabec opět upozornil na to, že ve smlouvě nejsou zahrnuty pouze finanční kompenzace. Odmítl je nazývat výpalným. Polsko podle českého návrhu bude muset poskytovat veškeré dostupné informace o dopadech těžby, o protifiltrační stěně v dole, výstavbě zemního valu nebo monitoringu. Součástí dohody by měla být také možnost, aby Polsko vpouštělo české odborníky k pravidelným kontrolám situace, řekl minulý týden vládní zmocněnec pro zastupování ČR před Soudním dvorem EU a náměstek ministra zahraničí Martin Smolek.
Ministr životního prostředí Richard Brabec ve čtvrtek na tiskové konferenci uvedl, že cílem je primárně dohoda, ne soud. To potvrdil také jeho polský protějšek Michal Kurtyka. „Musí být stanoveny jasné podmínky, aby nebyl dopad těžby znát na české straně,“ uvedl Brabec. Zároveň upozornil, že není cílem těžbu v uhelném dole zakázat úplně. „Nechceme zasahovat do energetického mixu svrchované země,“ doplnil.
Kromě vyjednání jasných podmínek – primárně ohledně pitné vody, aby se neopakoval pokles podzemních vod – chtějí politici také obnovit dobré česko-polské vztahy. „Bereme situaci velice vážně. Směřujeme k dohodě, aby byla splněna očekávání,“ okomentoval situaci Kurtyka. „Musíme najít nějaký soulad, jak sladit legitimní zájmy polské i české strany. Nejen na úrovni zemí, ale především na úrovni lidí žijících v regionech,“ dodal.
Za každý den těžby v Turówu 127 milionů pokuty, chce Česko po Polsku |
České úřady se na unijní justici obrátily v únoru s žalobou proti rozšiřování dolu, které podle nich mimo jiné ohrožuje kvalitu pitné vody pro obyvatele Libereckého kraje. Soud EU v květnu Polsku na žádost České republiky nařídil, aby okamžitě přerušilo veškeré práce v dole nedaleko českých hranic. Polský premiér Mateusz Morawiecki ale veřejně oznámil, že Polsko nařízení nedodrží, neboť by pro jeho zemi mělo velmi negativní důsledky.
Česko proto požádalo Soudní dvůr EU, aby Polsku udělil pokutu pět milionů eur (asi 127,3 milionu korun) za každý den, kdy bude pokračovat těžba. Smolek ČTK sdělil, že Polsko dostalo lhůtu do 22. června, aby se k návrhu pokuty vyjádřilo.
Polský důl Turów zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu a skupina PGE, která důl i elektrárnu vlastní, tam chce těžit do roku 2044. Důl by se měl rozšířit až na 30 kilometrů čtverečních a Poláci plánují těžit až do hloubky 330 metrů.
7. června 2021 |
