Rozehnal v rozhovoru pro MF DNES také popisuje, jak moc organizaci poznamenala pandemie covidu.
„Během tohoto období jsme měli téměř celý rok zavřeno, tedy pokud sečteme všechny lockdowny, a bylo to velmi nepříjemné. A minimálně celý rok ještě bude trvat, než naučíme lidi chodit do planetária v té míře, v jaké chodili před covidem,“ říká ředitel.
Budete mít vlastní družici?
Ano. Ta družice je teď ve fázi, kdy se zhruba za dva měsíce bude odesílat na finální předletové testy, které musí mít, aby ji přijali do rakety. Půjde hlavně o pevnostní testy.
Co bude hlavní funkcí vašeho satelitu?
Je to výuková družice. Startovat bude na začátku června. Zemi bude obíhat zhruba každých devadesát minut nebo o něco déle. Bude to řízené a my budeme zvát školy, aby se studenti například učili, jak se s družicí komunikuje a co to znamená, něco takového poslat do vesmíru. Chceme oslovit vysoké školy, zejména naši partnerskou Matematicko-fyzikální fakultu UK. A na naší družici by se dala udělat bakalářská nebo diplomová práce.
Co budete ve vesmíru zkoumat?
Budou tam základní detektory, které budou měřit teplotu, magnetické pole či kosmické radiové záření. Není to družice, která by měla za úkol něco vyzkoumat. Naopak je to družice, kterou budou mít studenti k tomu, aby se naučili s podobným zařízením komunikovat a byli zasvěceni do té problematiky. O žádném podobném projektu ve světě nevíme.
Zmínil jste „Matfyz“, ale budou moci s družicí pracovat i mladší ročníky?
Určitě půjde také o druhý stupeň základních škol a o střední školy. Na nich bude třeba možné si v rámci nějakých workshopů psát vlastní programy, které se potom na družici odešlou a třeba s ní pohnou nebo něco vyfotí.
Co půjde s družicí fotografovat?
Budou tam dvě kamery, jedna venkovní bude moci vyfotit Zemi, druhá vnitřní bude zabírat pasažéra.
Kdo to bude?
To nemohu prozradit. Je to zatím tajné.
Jak je projekt družice drahý?
Start družice stojí asi padesát tisíc dolarů, tedy v přepočtu zhruba jeden milion korun. Náklady na samotnou výrobu jsou okolo 1,5 milionu korun. Budeme rádi, pokud družice bude aktivní déle než rok. V optimistickém případě by to mohly být dva roky i víc. Družice pak i dál zůstane na oběžné dráze dalších zhruba dvacet let a bude postupně klesat až se dostane do atmosféry, kde shoří.
Kdo pro vás družici vyrobil?
Těch firem bylo několik, nicméně hlavní konstruktér je Jakub Kapuš ze společnosti Spacemanic.
Nyní se chystáte do vesmíru a celkem nedávno, v listopadu 2020, vaše planetárium oslavilo šedesát let…
Ano a Štefánikova hvězdárna, která pod nás také spadá, byla otevřena v roce 1928. Planetárium zahájilo činnost v listopadu 1960. A ten původní stroj, který se jmenuje planetárium, jsme minulý rok věnovali do planetária v Chebu. Ale nikoli na projekci, je tam vystaven.
Co umožňuje technologie, která je v pražském planetáriu nyní?
V současnosti je planetárium digitální. Obraz promítáme šesti velkými dataprojektory. Obraz vypočítává 12 počítačů. V nich je uložen trojrozměrný model vesmíru a my říkáme těm počítačům, odkud se mají na ten vesmír koukat, podle toho se dopočítá obraz. Digitální planetárium umožňuje se na vesmír podívat z jakéhokoli místa a v jakémkoli čase. A samozřejmě ta projekce není omezená jen na vesmír, takže jakýkoli film, který natočíme 360stupňovou kamerou, je tím přístrojem promítnutelný. Například také můžeme promítat filmy o korálovém útesu. To je snímek, který jsme získali loni od kalifornské Akademie věd. Máme i filmy, se kterými se lze podívat do nitra země.
Snímky promítáte jako 3D?
Ne. Ale ten zážitek z toho planetária je v tom, že je obraz všude okolo vás. Vy jste opravdu uprostřed toho vesmíru nebo jiné projekce. Nyní jednáme také o nákupu nové technologie, která by měla umožňovat 3D projekci. Je ale revoluční v tom, že už se nic nepromítá a celou kopuli planetária tvoří LED diody a jako taková svítí. To je revoluční v kvalitě výsledného obrazu. Šlo by o 80 milionů diod, které svítí podle toho, co jim řeknou počítače. Zobrazíme vesmír v obrovském kontrastu. Obraz je tak kvalitní, že když diváci vidí, jak na ně letí nějaká planetka, mají tendenci leknutím uhnout.
Kdy by mohla taková technologie v planetáriu začít fungovat?
Pokud to dobře dopadne, tak bychom ji mohli mít příští rok. Ovšem to by znamenalo přesvědčit našeho zřizovatele, jímž je magistrát, aby nám na nové planetárium dal přibližně 200 milionů korun. Životnost toho systému, který máme, končí někdy v příštím roce. Pořízení stejného systému, jaký tam teď je nebo na podobné úrovni, by stálo okolo stovky milionů korun. Nová technologie není o tolik dražší, ovšem trvanlivost toho systému je desetinásobná, takže se vyplatí.
Co je na programu planetária nejzajímavější?
Nejvíce vyhledávané jsou programy pro děti. Loni v listopadu jsme měli premiéru první české, plně animované pohádky pro planetária o křečkovi Elonovi. Ten žije na smetišti a najednou na něj spadne robot z vesmírné stanice. Je to film, který má velký úspěch. Už týden po premiéře ho viděly asi tři tisíce lidí. A to nás příjemně překvapilo.
Místo projekcí hvězdné oblohy je z vás tak trochu kino?
Hvězdná obloha je součástí každého programu i před jinou projekcí. Doprovází jej živé povídání o obloze. Tato změna koncepce se osvědčila a na konci roku 2019 jsme měli oproti období, kdy jsem nastupoval do funkce, o 60 procent vyšší návštěvnost. Rok 2019 byl historicky nejlepším v celé šedesátileté historii planetária. Pak do toho samozřejmě přišel covid a to je to, co nás už dva roky brzdí. Doufáme, že se lidé pomalu začnou do planetária vracet.
