Jak to nyní u vás vypadá?
Vnímáme mírný úbytek výjezdů a vrátili jsme se k číslům, na která jsme byli zvyklí před covidem. Pokud se teď podíváme na aktuální situaci s variantou omikron, můžeme říci, že se nyní v tom našem dlouhodobém průměru pohybujeme u počtu výjezdů za 24 hodin na čísle 330 až 350. Z toho jsou ty počty covidových pacientů mezi 30 a 50. Je to v takových vlnách a během posledních dnů máme nárůst jen v počtu jednotek.
V těch nejkritičtějších dnech minulého roku jsme za 24 hodin měli až 140 covidových pacientů. Nízké počty držíme už od konce minulého roku a nejsou tak časté intubace. Pokud bychom se podívali zpětně na ten minulý rok, tak to jsme vnímali meziroční nárůst výjezdů o 11 procent, což není málo. Nějakých 16 tisíc pacientů bylo odvezeno v souvislosti s onemocněním covid-19. Byl to historicky největší nárůst pacientů možná i za celou historii pražské záchranné služby. Hodně se na tom podepsala jarní a potom podzimní vlna covidu.
Kdy máte nejvíc práce?
Tradičně velmi vytížená je pondělní denní služba a platilo to i před covidem. Pokud to jde, posilujeme ji z vlastních zdrojů, ale spolupracujeme i se soukromými dopravci, kteří nám poskytují záchranářské posádky, tak abychom alespoň částečně našim záchranářům ulevili a práce se rozprostřela mezi více lidí.
Nyní cítíte díky úbytku covidových pacientů úlevu?
Dalo by se říci, že mírnou úlevu. Samozřejmě jsme ve střehu. Omikron tady máme, je mnohem nakažlivější, na druhou stranu i podle informací známých z médií, které si potvrzujeme během našich výjezdů, stav pacientů s omikronem není tak vážný ani kritický. To ukazují i čísla, podle kterých ti lidé nekončí na jednotkách intenzivní péče.
Až omikron odezní, bude to podle vás definitivní konec koronaviru?
Moc bychom si to přáli, a to hlavně kvůli našim lidem, kteří už dva roky u záchranné služby pociťují ten nápor. Ať už je to kvůli těm změnám, které musely nastat, i kvůli velkému pracovnímu nasazení, a jde také o používání ochranných pomůcek.
Záchranáři v Praze dojíždějí pomaleji, kvůli husté dopravě a zúžení ulic |
Jak se vaše práce změnila kvůli covidu?
Ta změna byla opravu rapidní. Celotělový ochranný oblek, který dnes na záchranářích vídáme pravidelně, se dříve vytahoval jednou za rok na inovačních kurzech. Učili jsme se, jak se do toho dostávat. Dnes se záchranáři vzbudí a jsou v tom oblečeni, v ochranných pomůckách běžně pracují, což je těžké například v letních měsících. Vozidla se po výjezdu také musejí důkladně vydezinfikovat. A to zásadně mění možnosti zaměstnání celé výjezdové skupiny, protože se změnila doba, kdy je vozidlo obsazené.
My jsme proto hledali procesy, jak bychom to celé urychlili a zefektivnili. Musela se také změnit metodika. Když covid přišel, tak těch informací nebylo mnoho. A k hlavním cílům, což platí dodnes, patří kromě záchrany pacientů také ochrana našich posádek. Jde o to, abychom i při náhodném styku s covid pozitivním člověkem mohli garantovat, že se naši lidé nenakazí. Máme tři základní stupně ochrany a tím nejvyšším je zmíněný celotělový oblek s obličejovou maskou, kterou mají záchranáři nasazenou. Ale i v tom nejnižším stupni ochrany jsou záchranáři dostatečně chráněni, kdyby došlo k nečekanému kontaktu s covid pozitivním.
A jak se změnily nároky na záchranáře po odborné stránce?
Minimálně ze začátku byl obrovský nápor na tísňovou linku. Také se změnila struktura hovorů, protože ještě než fungovaly různé informační linky, lidé hledali informace právě u nás. Museli jsme změnit strukturu nabírání telefonních hovorů. Do pravidelných otázek jsme začlenili dotazy týkající se koronaviru a očkování.
Řidiči zdržují záchranáře na cestách. Netvoří uličku, vybrzďují sanitky |
Trpíte nějak nedostatkem personálu? Není to tak dávno, co jste v září 2020 zveřejnili náborové video.
Ani do budoucna si nedokážeme představit situaci, že bychom už měli dost kolegů. Zdravotníci chybějí naprosto všude - na všech záchranných službách i v nemocnicích. Motivovaní kolegové, kteří u nás budou chtít pracovat, mají vždycky dveře otevřené. Hlavní problém záchranky je v tom, že trh práce je velmi přebraný a tím, jak se změnila legislativa, zdravotničtí záchranáři, kteří vystudovali, musejí už asi dva roky jít na povinnou roční praxi do nemocnice.
My jsme byli zvyklí, že školy každoročně chrlily řadu absolventů. Řada z nich šla k záchranné službě a to teď není možné, protože oni musejí být ten rok v nemocnici. Častokrát to ani není tak, že by si odsloužili ten rok a pak šli k záchrance. Oni dost často už v nemocnici zůstanou. Jsou motivováni finančně, nebo už tam mají nějaké vazby. Také byly zrušeny vyšší odborné školy s oborem zdravotnického záchranáře. Úbytek nových profesionálů je opravdu znát, protože legislativa hovoří jasně, kdo může pozici záchranáře vykonávat. Ale není to tak, že bychom měli kritický nedostatek lidí, abychom například museli výrazně seškrtávat výjezdové skupiny.
Hodně se také mluví o kolonách v pražské dopravě. Má to nějaký vliv na vaši práci?
Dopravní situace je jedním ze specifik práce celého integrovaného záchranného systému záchranáře nevyjímaje, protože doprava se stále více zahušťuje. V Praze jsou také sídliště, která byla koncipována na to, že automobil mělo jen pár lidí ve vchodě. Dnes má jedna rodina i více automobilů. Záchranáři jsou na to ale zvyklí, jsou dopravní špičky, které vnímají i obyčejní řidiči. Během nich je prostupnost Prahou složitější a určitě jsou nějaké věci, které by nám tu práci mohly ulehčit.
Například jsou problematické zatravněné tramvajové pásy, trápí nás i nesprávně zaparkovaná auta na sídlištích. Kolegové hasiči to mají ještě komplikovanější, protože jejich auta jsou větší. Ke každému cíli ale vede více cest, takže když je uzavírka nějaké ulice, tak bychom si měli poradit. K pacientovi se dostaneme vždy. Ale ocenili bychom, kdyby občané chápali, že tam, kde někdo parkuje na chodníku nebo v úzké ulici, nemáme jinou možnost než zastavit v ulici, abychom byli k pacientovi co nejblíž.
Očekávaným problémem v pražské dopravě je oprava Barrandovského mostu. Připravujete se na to nějak?
O důležitých uzavírkách jsme s předstihem informovaní z magistrátu. Tyto věci u nás řeší kolegové z pracoviště krizové připravenosti. Chystáme se na různé náhradní varianty, aby dostupnost záchranné služby nebyla omezená.
