Umístění reklamy proto podle Drápalové odporuje současným pražským stavebním předpisům.
Podle společnosti Media Channel, která billboard vlastní, ale byla stavba ve své době schválena podle platných předpisů a získala stavební povolení.
Do roku 2016 platila v Praze stejná stavební vyhláška jako pro všechny obce v zemi. Pražské stavební předpisy s aktualizovaným odůvodněním jsou z roku 2018 a jejich regulace reklamy je přísnější.
Billboardy mají také povolení dočasné stavby a to se musí každých pět let obnovovat. Podle Media Channel ale žádné řízení o odstranění stavby neprobíhá.
Jak informuje mluvčí Prahy 8 Martin Šalek, stavební úřad městské části povolení stavby prodloužil. Jenže toto rozhodnutí zneplatnil magistrát kvůli formálním chybám.
Proti rozhodnutí se Media Channel odvolal na ministerstvo pro místní rozvoj, to ale správnost rozhodnutí magistrátu potvrdilo.
Celou věc dal proto majitel reklamy k soudu a nyní musí s dalšími kroky stavební úřad počkat na rozhodnutí justice. Kristýna Drápalová ví o dalších šesti diodových billboardech, které stavební povolení nemají.
Nepomohly vlajky a kasičky. Majitele billboardů nakonec nepodržely ani soudy |
Řízení o odstranění černé stavby je ale podle ní složité. „Může se stát také to, co bylo v případě velkého billboardu u Nuselského mostu, tam zdržování trvalo 16 let. Billboard může být přepsaný na jinou firmu, která se schovává například někde v cizině. Pak se potáhne roky, než se podaří vyřešit všechny odvolačky. Majitelé budou záležitost zdržovat výmluvami, že neobdrželi žádné výzvy. Když se provozovatel reklamy nechce nechat zastihnout, tak to má velice jednoduché,“ říká Drápalová.
Rozhodnutí o odstranění kontroverzního billboardu u Nuselského mostu dlouho nepadlo. Nakonec odstranění nařídil soud, protože projektant domu argumentoval tím, že reklama porušovala jeho autorská práva k budově.
Magistrát se snaží počty nepovolených billboardů zmapovat. To je ale mnohdy složité. „Obracíme se na stavební úřady na městských částech prostřednictvím paragrafu 106 o přístupu k informacím, jenže to je nám často zamítáno. Z 22 stavebních úřadů stále nemáme odpověď od šesti z nich,“ dodává Drápalová. Podle magistrátu z 1 060 samostatných reklamních staveb na městských pozemcích porušuje stavební přepisy 770.
Radnice mají omezené možnosti
Samotné městské části se v kompetencích povolování reklam dělí s magistrátem a Technickou správou komunikací, která schvaluje například malé reklamy před obchody.
„V posledních letech došlo ke zpřísnění podmínek ze strany Prahy, což kvitujeme. Náš stavební odbor může řešit jen reklamní zařízení (menší nosiče, pozn. red.) a stavby pro reklamu, specificky billboardy s osmi metry čtverečními a větší,“ říká mluvčí Prahy 10 Jan Hamrník.
„V Praze 7 dlouhodobě usilujeme o zvyšování vizuální kvality ulic a snažíme se přispívat k tomu, aby u nás přebujelé reklamy ve veřejném prostoru ubývalo,“ říká mluvčí Prahy 7 Martin Vokuš.
Na omezené kompetence si stěžuje Praha 6. „Městská část fakticky nemá možnost ovlivňovat množství reklamy ve veřejném prostoru, jde to jenom nepřímo,“ říká místostarosta Prahy 6 Jakub Stárek (ODS).
