„Pohřbívání v Praze dostane lidštější a modernější podobu,“ řekla Milena Johnová (Praha sobě), pražská radní, do jejíž gesce spadá také pohřebnictví. Povinnosti tím přibyly hlavně společnosti SPH. „Pražským magistrátem nám byl svěřen všeobecně proslulý Slavín, přebíráme na druhou stranu také prakticky neznámý hřbitov v Bubenči,“ řekl Martin Červený, ředitel SPH.
Po stopách předků
Chodu Slavína, národního pohřebiště na Vyšehradě, se tato změna příliš nedotkne. „Uživatelem nadále bude spolek Svatobor. Neplánujeme ani zásadní změny třeba v údržbě. Ta poslední se nedávno dotkla některých prvků v interiérech,“ vysvětlil Martin Červený.
Slavínská krypta, v níž je uloženo pět desítek předních českých osobností, běžně otevřena není.
Odlišný osud má bubenečský hřbitov Na Skalce v ulici Wolkerova. „Přednedávnem o něm prakticky nikdo nevěděl, téměř 130 let se zde nepohřbívalo. Překvapením bylo i to, že vlastníkem je hlavní město,“ komentoval objev Petr Zeman, předseda výboru pro územní rozvoj Zastupitelstva hlavního města Prahy.
Poloha bubenečského hřbitova Na Skalce:
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Není ani jednoduché dohledat všechny dokumenty o lidech uložených v tomto místě k poslednímu odpočinku. Ovšem hřbitov již jedno překvapení vydal, jde o náhrobek Eduarda Seuter von Lötzen. V 19. století působil jako význačný pražský obchodník původem z Německa. Byl také zastupitelem na magistrátu a spolupracovníkem Františka Palackého anebo Františka Ladislava Riegera.
Lokalitu, která navzdory lukrativní poloze unikla pozornosti developerů, promění Správa pražských hřbitovů na park. „Nejde o běžnou věc užívat někdejší hřbitovy pro odpočinek. Nyní jsme ve fázi zpracování konceptu pro další využití tohoto místa,“ uvedla Johnová. K vysloužilým pohřebištím se většinou úředníci a stavbaři chovají o poznání pragmatičtěji. Proto již zmizela řada farních hřbitovů u kostelů.
„Zánik potkal například vojenský a evangelický hřbitov za karlínskou Invalidovnou. Poměrně nedávno také došlo barbarsky k zasypání význačného židovského hřbitova v Libni,“ upozornil ředitel SPH Martin Červený.
Pohřbívání ekologicky
Na Olšanech se změní kaplová hrobka rytířů z Albertu na kolumbárium. „Jde o menší, ale významnou stavbu architekta Filipa Maria Černého, známého především jako tvůrce věží Emauzského kláštera,“ uvedl architekt Filip Ditrich z Institutu plánování a rozvoje, který s městem spolupracuje na úpravách hřbitovů .
Na Olšanech se také dokončuje obnova hrobů primátorů. Ani zde, jako na příkladě purkmistra Emiliána Skramlíka, se to neobešlo bez překvapení. Nad jeho hrobem stála socha sv. Jana Křtitele od Josefa Myslbeka. Originál se podařilo nalézt v Národní galerii, dostat ho zpět ale nelze. Správa hřbitovů zajistila alespoň výrobu kopie.
Změnit a „zlidštit“ chtějí odborníci přístup k pohřebním obřadům. Vzniká proto strašnický Pohřební ateliér či ďáblická Louka vzpomínek, kde lze nově pochovat tělo do země v souladu s přírodou.
