Pražské Hradební korzo se vizuálně sjednotí, ve hře je i tramvajová trať

Dvoukilometrovou cestu od Národní třídy směrem k Prašné bráně čeká v nadcházejících letech proměna. Souvislé území, kde byl historicky hradební příkop, by mělo získat jednotný vzhled a stát se novým bulvárem. Přeměna začne postupně během dvou let, začne se na Revoluční. Místa by v budoucnu mohla spojit také tramvajová trať.

Prostor ulic Národní, 28. října, Na Příkopě a Revoluční, který je známý pod názvemm Hradební korzo, je urbanistickým otiskem stopy někdejších staroměstských hradeb, respektive hradebního příkopu. Hlavním cílem projektu je rozšířit pražské hlavní promenádní obchodní ulice z dnes vymezeného úseku Jungmannovo náměstí – náměstí Republiky do celého území od mostu Legií, až po Štefánikův most. Ty se nacházejí v území bývalých staroměstských hradeb, které chtěl za svého života odstranit už Karel IV. Hradby zde však zůstaly další čtyři století.

„Jedná se o jedno z nejrušnějších a také nejvýznamnějších kulturně společenských center Prahy, nicméně v dnešní době je prostor přesycen nevzhlednou reklamou a také přetížen automobilovou dopravou. To má nová podoba místa vyřešit, dojde i k rekonstrukci povrchů, opravu a doplnění nového mobiliáře nebo umístění zeleně,“ říká náměstek primátora pro územní rozvoj Petr Hlaváček.

Nejrychlejší možnou spojnicí náměstí Republiky a Václavského náměstí je v současnosti chůze. Praha chce nicméně této obchodní tepně zajistit i příznivé podmínky pro nemotorovou a hromadnou dopravu. „Součástí koncepce je i návrh tramvajové trati, která bude propojovat zastávky Náměstí Republiky, Národní třída a Muzeum. Tramvaj zde jezdila do roku 1985, kdy došlo k rozhodnutí ji zrušit po dokončení výstavby metra,“ připomíná náměstek primátora pro oblast dopravy Adam Scheinherr.

Většina místních si podle magistrátu stěžovala na katastrofální dopady masového turismu, na kvalitu a nabídku služeb a prostor. „Mnoho architektonických prvků nebo mobiliář jsou za hranicí své životnosti,“ uvádí Ondřej Boháč, ředitel IPR, a dodává: „Studie navíc nabízí moderní pohled na revitalizaci lokality u Prašné brány, která se v nedávné době právem stala předmětem plamenných diskusí.“ Boháč tak narážel na nový kruhový objezd, který nahradil křižovatku ulic U Prašné brány a Na Příkopě.

Samostatnou částí je pak přeměna ulice Revoluční. Ta by měla být dokončena v roce 2024. Kromě širších chodníků a odstranění bariér zde přibydou na dvě desítky nových stromů.

Historie Hradebního korza

Tato významná ulice metropole na rozhraní Starého a Nového města pražského se proměnila z hradeb, které vymezovaly ve 13. století městskou aglomeraci. Hradby na Starém městě přestaly plnit svou funkci dnem založení Nového města pražského roku 1348 - sto let po svém dokončení. Již Karel IV. otevřel demokratickou diskusi a navrhnul hradby zbourat. To se navzdory absenci jejich primární funkce nestalo.

Území se následně proměnilo ve vnitřní periferii města plnou odpadků a rozpadajících se domů. Omezení fyzické prostupnosti degradovalo veřejné prostranství obou pražských měst přes 400 let.

Roku 1787 císařským nařízením o sjednocení měst Josef II. rozhodl o zboření hradeb a zasypání hradebního příkopu. Tímto rokem začalo území nabírat na své atraktivitě a tržní hodnotě.

Proměna z periferie byla s přílivem návštěvníků akcentována výstavbou obchodních paláců, bankovních institucí, restaurací, kaváren a luxusních nájemních domů. Dnešní ulice Národní byla osazena lípami a nazývána Českým korzem. Ulice Na Příkopě naopak korzem Německým, lemovaným kaštany. Na konci 19. století obě tato stromořadí ustoupila výstavbě koněspřežné tramvaje. Koleje zde setrvaly až do roku 1985.