„Léto je opravdu rozmarné. V intervalech tří až čtyř dnů nad územím střední Evropy přecházejí deštivé fronty s bouřkami střídané letními teplotami. Z Rakouska a Bavorska přicházejí zprávy o katastrofálních bouřích a záplavách. Do Vltavy se stéká stále více povrchových vod. Přestože přehradní nádrž má zdánlivě rezervu, jezero se rychle plní. Teplota vody v nádrži je 2. srpna 22 stupňů Celsia.“
 |
Když začátkem srpna 2002 zapisovala kronikářka Solenic na Příbramsku Marie Čedíková tato slova, byl ještě v její obci klid.
Brzy ale lidé čelili bezprecedentnímu ohrožení. Události totiž s přibývajícími dny a dalším vytrvalým deštěm rychle nabraly spád.
Je čtvrtek 8. srpna téhož roku a v obci pod obří betonovou hrází už naplno pociťují obavy. Živel, který musí pracovníci Povodí Vltavy v čele s orlickým hrázným upouštět do koryta pod hrází, dává najevo svou ukrutnou sílu.
„Proud vody valící se přepady strhává s sebou ryby. Amury a tolstolobiky až třicetikilové vytahují z proudu odvážlivci u mostu na Zavadilce. Omráčené ryby jsou i kolem břehů, kde voda zmírní svůj proud,“ líčí téměř apokalyptickou podívanou solenická kronikářka.
Zatím šlo hlavně o nebývalou atrakci. „Pod hráz se tehdy jezdilo dívat hodně lidí z okolí, Příbrami, Dobříše i vzdálenějších míst. Když ale dorazili na místo, zjistili, že je to spíš smutný pohled,“ vzpomíná na srpnové dny před 20 lety dnes sedmačtyřicetiletý Martin. Tehdy na Příbramsku pracoval u stavební firmy.
Povodně 2002 |
Lidé pak v následujících hodinách a dnech nebyli ani schopní klidně usnout. Spolu se zprávami od vodohospodářů sami s napětím a obavami o své domovy sledovali hučící proud směrem do Solenic.
Na Orlíku vznikne přeliv, ochrání před desetitisíciletou megavlnou |
Z jihu Čech se zatím valily další masy vody. „Přítok do vodní nádrže Orlík byl tvořen povodňovými vlnami na Vltavě, Otavě, Lužnici a dalších přítocích zaústěných přímo do nádrže. Vzhledem k jejich souběhu byl celkový přítok mimořádný,“ píšou vodohospodáři v Souhrnné zprávě o povodni 2002 na Povodí Vltavy.
Jak uvádějí, přítok kulminoval v úterý 13. srpna v 11.00. Do orlické nádrže v tu dobu přitékalo zhruba 3 900 krychlových metrů vody za sekundu.
Týž den proto vyzvala povodňová komise Solenické k evakuaci. Přítok do přehrady příliš neklesal a v osm hodin ráno vypadla na orlické elektrárně první turbína, další brzy následovaly. Všechny pokusy odčerpat vodu a zachránit zařízení byly marné, pracovníkům nezbývalo než urychleně ustoupit živlu. A drama se blížilo k vrcholu.
Opět se proto vraťme na stránky solenické kroniky, její svědectví hovoří za vše: „Pod přehradou se valí běsnící proud znečištěný vším možným včetně olejů z elektrárny. Rozbíjí okna a dveře zatopených solenických domů, vyvrací stromy a keře. Snad poprvé v historii vystoupila Vltava až k domečku na Bočíně. Jedinou přístupovou cestou do Solenic je silnice od Větrova. Solenice jsou bez pitné vody a chvílemi i bez elektřiny.“
Do svého koryta se řeka vrátila až po pěti dnech. Valící se živel zatopil 21 obytných domů a chat, strhl most, poškodil dětský domov i mateřskou školu.
Jen tma, všude hasiči a policie
„Vypadalo to tady jako v Rumunsku, dorazil jsem do obce v noci, všude tma, jen hasiči a policajti. Když jsem si to později prošel pěšky, připadalo mi to jako po válce,“ zavzpomínal před časem na velkou vodu pod Orlíkem Jiří Pomahač.
Do obce dorazil na svou chatu, dovnitř se už však nedostal. „Stál jsem nad pozemkem a díval se na stojatou hladinu pod sebou. Uvnitř chaty bylo přes metr vody.“
Díky vynikající práci hrázného a dalších pracovníků povodí se podařilo oddálit kulminaci na Vltavě o 17 hodin. Města a obce pod vodním dílem Orlík se tak stačila lépe připravit na blížící se katastrofu.
Upouštění před devíti lety
Vodohospodáři na Orlíku, který se pyšní objemem 720 milionů kubíků, v kritických případech s předstihem varují v první řadě právě Solenice. Masivnějšímu upouštění obec naposledy čelila před devíti lety. Nepříjemné okamžiky zažili Soleničtí při tehdejších červnových povodních.
„V roce 2013 nám nahlásili, že korytem půjde až 2 150 kubíků vody za vteřinu. Uzavřeli jsme lávku a postavili mobilní bariéry, nakonec teklo ‚jen‘ 1 950 kubíků a voda zůstala v korytě. V případě krize máme 24 hodin, abychom se připravili,“ vzpomínal na situaci bývalý starosta Solenic Jan Mátl.
Aktuálně jsou tamní obyvatelé svědky stavby obřího bezpečnostního přelivu. Po dokončení by měl hráz ochránit před ještě silnějším živlem než před 20 lety.
