Jeden z autorů návrhu Josef Pleskot na úterní schůzi řekl, že je potřeba plochu vyrovnat, kameny pečlivě opracovat a naskládat v přesné poloze nad archeologickými vykopávkami.
„Jsme ve shodě s archeology, že spíš musíme materiál přidávat než ubírat,“ uvedl architekt.
Ředitel Archeologického ústavu Akademie věd Jan Mařík tento záměr uvítal. „Je zásadní, aby nedošlo k jakémukoliv narušení struktur skrytých pod povrchem,“ dodal Mařík.
Projekt úprav keltského hradiště Zpřítomnění vzbudil v původní podobě negativní reakce veřejnosti, odpůrcům vadilo hlavně navrhované použití betonu. Upravený návrh počítá s kamenem, tento způsob podle odborníků lépe respektuje prostředí památky. Pleskot uvedl, že se sešel s autory protestní petice a řadu věcí si vyjasnili.
Kritici mají obavy z masové turistiky
K projektu se konalo uzavřené jednání odborníků a v minulosti také dvě veřejná projednání. Někteří lidé na něm vyjádřili obavy, že budoucí podoba hradiště přitáhne další turisty. Už nyní je podle nich památka ohrožena velkou návštěvností, která se zvýšila po vybudování rozhledny.
Místo láká velké množství cyklistů, běžců nebo lidí venčících psy. Někteří diskutující upozorňovali na to, že velké množství návštěvníků plaší zvěř, která na omezeném území nemá kam utéct. Jiní naopak projekt hájili, podle nich místo láká k procházkám, ale není cílem masové turistiky.
Hradiště a keltské oppidum Závist je národní kulturní památkou. Jde o lokalitu, kterou pokrývá hlavně les. Archeologické výzkumy, soustředěné zejména na takzvané akropoli, odhalily půdorysy několika různých objektů označovaných jako svatyně, jejichž analogie jsou hledány v etruském nebo řeckém prostředí.
Podle odborníků jde o jednu z nejdůležitějších lokalit laténské doby v Čechách i ve střední Evropě.
Sondy po archeologických výzkumech však nebyly hned po ukončení výzkumů zasypány. Bezprostřednímu zániku odhalených konstrukcí odborníci zabránili tím, že celý prostor v roce 2004 zavezli drtí.
