V polovině září městys uspořádal v huti Den otevřených dveří, na první hosty si ale památka ještě přinejmenším několik měsíců počká. Na stavbě se nyní soustředí na rekonstrukci interiérů a brzy by mělo dojít na úpravy okolí budovy.
„Považuji znovuzrození Barbory za úspěch,“ uvedl na konci svého mandátu dlouholetý starosta Josef Hála (KSČM). V čele podbrdského městyse stál čtyři volební období.
Pomyslné dědictví evropského formátu tak po něm přebírá nové vedení Jinců. „Osobně musím říct, že se mi památka moc líbí, líbí se mi rovněž veškeré plány na její využití. Jde o jednu z věcí, která se bývalému vedení velmi povedla. Je to navíc odkaz minulosti, který je významný, a stojí za to, abychom pokračovali v jeho zvelebování. Se stavbou se nicméně teprve postupně seznamujeme. Jsme v kontaktu s projektantem, účastníme se kontrolních dnů,“ říká jinecká starostka Miroslava Tichá (za Nezávislé).
Podle ní by kolaudace mohla být v dubnu. „Následovat má instalace jednotlivých expozic. A existuje vize, že už někdy v červnu by se tam mohl konat první workshop. Ale opravdu je nutné dodat, že jde jen o odhad,“ říká starostka Jinců s tím, že trvá i myšlenka využívat areál Barbory k obecním komunitním akcím.
Od houslí až k jícnu pece
Po dokončení vnitřních úprav by tak měla být Barbora doslova výkladní skříní regionu. Stálé místo tam najdou expozice nejen o samotných Jincích, ale také o Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Brdy.
„Chceme lidem přiblížit místní tradice a rovněž přírodní krásy. Proto hodláme zřídit expozici hutnictví, která by měla být interaktivní. Využijeme trojrozměrnou animaci a ukážeme návštěvníkům, jak vypadaly milíře a jak se odlévalo železo. Dále představíme našeho slavného rodáka, houslistu Josefa Slavíka. A rovněž místní přírodu, třeba trilobity. Ti jinečtí jsou proslulí, jednu vitrínu jim vyčlenili i v pražském Národním muzeu,“ představil budoucí využití hutě před letošní opravou fasády nyní již bývalý starosta Josef Hála.
Jinečtí uvažují také o možnosti nechat příchozí nahlédnout do útrob vlastní dřevouhelné pece. K obřímu jícnu se dostanou po schodišti, které bude kopírovat trasu, po níž kdysi chodili hutníci.
Pomáhají Norové i hejtmanství
Samotný městys by nákladnou rekonstrukci nebyl schopný zaplatit ze svého. Už od začátku tak celý projekt stojí na dotacích. Nápad obnovit mimořádnou technickou stavbu podpořilo třeba hejtmanství, a to dokonce opakovaně. Doslova vítězstvím se pak stalo angažmá norských donátorů. Z takzvaných norských fondů totiž dorazilo 38,5 milionu korun.
V sousedství hlavní budovy tak mohli postavit další, kde bude zázemí v podobě toalet či skladu. Lidé si stavbu nového domu prohlédli koncem léta. Aktuálně se nové vedení zajímá o další možnou pomoc. „Jednáme o příspěvku, a to opět se Středočeským krajem. Potřebujeme peníze na terénní úpravy, parkoviště a dokončení zázemí pro návštěvníky,“ konstatuje Miroslava Tichá.
Zářijový den otevřených dveří ale nebyl pro veřejnost premiérou. Městys se rozhodl stavbu částečně využívat k nárazovým akcím už v průběhu oprav. Před rokem tak Barbora hostila návštěvu z Norska při akci Norské Vánoce.
Na rok 2023 je v areálu huti předběžně naplánovaný jeden z koncertů Hudebního festivalu Antonína Dvořáka, beseda o železářské tradici v oblasti středních Brd či další hudební vystoupení, které má být součástí akce Slavíkovy Jince.
Pro bližší obeznámení s památkou pak poslouží webové stránky jinecké hutě. Podrobné informace včetně fotodokumentace najdou zájemci na www.hutbarbora.cz.
