Znalci se na jejím duševním zdraví neshodli. Soud příště vyslechne ještě dívčinu ošetřující lékařku i lékařku, která ji vyšetřila v den incidentu.
Mladá žena se do Národního muzea vypravila loni 31. března odpoledne. Koupila si vstupenku a v jedné z místností následně po rozbití ochranného skla a stisknutí tlačítka záměrně spustila hasicí zařízení.
Do místnosti tak začalo ze dvou nádrží proudit 716 kilogramů speciálního plynu, který brání hoření. Hasicí zařízení tak ztratilo schopnost plnit svůj účel a několik místností s exponáty muzea přestalo být chráněno před požárem. Jeden kilogram bezdůvodně vyplýtvaného plynu stojí přes 2 000 korun.
Dívka pak z muzea utekla, zachytily ji ale bezpečnostní kamery a také ji vyfotografovalo několik návštěvníků. Krátce po medializaci případu kriminalisté odhalili její totožnost.
U Obvodního soudu pro Prahu 1 dnes vypovídala znalkyně obžaloby Gabriela Leblová i znalec zjednaný obhajobou Jakub Šimek. Šimek tvrdí, že dívka má psychotickou poruchu, a tedy narušený kontakt s realitou.
Dívce hrozí až šest let vězení
Její matka k tomu dnes vypověděla, že dcera měla už od puberty psychické a výchovné problémy a že byla už třikrát krátce hospitalizovaná na psychiatrii.
Na matčin dotaz, proč se v muzeu chovala, jak se chovala, jí dcera údajně řekla, že se tam natáčel film a že měla ve scénáři předepsáno, aby tlačítko zmáčkla. V obdobných fantaziích podle matky žila vždy několik týdnů po propuštění z léčebny, než jí začaly účinkovat léky.
Leblová naopak odmítla, že by dívka byla při činu nepříčetná. Připustila, že obžalovaná mívá psychotické epizody, v dané době ale podle ní byla zaléčená a bludy nebo halucinace nemohla mít. Dva dny před incidentem ji totiž propustili z krátkodobé hospitalizace na psychiatrii, kde dostala injekci, která do těla postupně uvolňuje látku zabraňující bludům.
Dívka navíc zvládla v pořádku dojet domů a později navštívila lékařku, s níž konzultovala léčbu. Popis halucinací, který obžalovaná uvedla při znaleckém zkoumání, označila Leblová za velmi nevěrohodný.
„Nejhlavnější starostí, kterou měla, byla náhrada škody. Věřila bych tomu, že opravdu netušila, že její jednání bude mít takový finanční dopad,“ podotkla znalkyně.
Za zločin poškození a ohrožení provozu obecně prospěšného zařízení hrozí při způsobení značné škody odnětí svobody v délce jednoho roku až šesti let.
