Ocitli se na úřadu práce, ani nevědí jak. Maturita nebo titul před jménem nezaručí, že se mladí Pražané vyhnou frontám žadatelů o zaměstnání. Oproti loňskému roku se dokonce nezaměstnanost absolventů v Praze zvýšila o 14 procent.
„Nezaměstnaných absolventů je momentálně v Praze 1 556,“ říká mluvčí Úřadu práce ČR Kateřina Beránková s tím, že za poslední měsíc se jich na úřad práce přihlásilo 175.
Tento nárůst je podle odborníků o to překvapivější, že ekonomice se daří a míra nezaměstnanosti jako taková klesá. Zmiňovaný úřad práce dokonce nabízí nejvyšší počet volných míst od roku 2008.
„Vidím jediný zásadní problém, a to, že absolventi mají vysoké nástupní požadavky. Není to o tom, že by o ně na trhu práce nebyl zájem,“ komentuje nezaměstnanost ekonomka Markéta Šichtařová.
Dodává, že čerství absolventi do své první práce vůbec nespěchají, obzvláště pokud mají stabilní rodinné zázemí. To jim pak dovolí vybírat si práci mnohem déle, protože je netlačí žádné existenční problémy. Ostatně to je i případ absolventa ekonomické vysoké školy Jana P.
„Po státnicích jsem začal hledat práci. Měl jsem jasnou představu, co chci dělat a kolik za to chci dostávat,“ říká. Jak ale sám dodává, narazil a nezbývalo nic jiného než jít na úřad práce.
Pětatřicet tisíc korun. Za méně absolventi nepracují
Podle Markéty Šichtařové je obvyklé, že například absolventi zmiňovaných ekonomických vysokých škol si svůj nástupní plat představují přes 35 tisíc korun měsíčně. Jenže taková mzda v reálném životě odpovídá kvalifikovanému zaměstnanci s praxí.
„Velmi často nám chodí do firmy životopisy, kde zájemci o práci uvádějí požadovaný nástupní plat mezi 35 až 40 tisíci za nějakou kancelářskou činnost. A to přesto, že ti lidé jen vychodili školu, nemají za sebou žádné zkušenosti a vůbec nic neumějí,“ dodává ekonomka.
Nejvíce nezaměstnaní jsou ekonomovéNezaměstnaných absolventů je v současné době v Praze 1 556. Nejvíce se rekrutují z ekonomických škol. Úřad mezi absolventy počítá ty, kteří úspěšně dokončili studium v posledních dvou letech. |
Z informací úřadu práce zároveň vyplývá, jaké obory produkují nejvíce nezaměstnaných absolventů. Kromě zmiňované ekonomie jsou to školy zaměřené na podnikání, informační technologie a management. Naopak nejmenší problémy s uplatněním mívají posluchači lékařských, právnických či strojírenských vysokých škol.
A nejde jen o vysokoškoláky, největší poptávka je dlouhodobě po absolventech technických a řemeslných oborů. Ti se často na pracovní úřad ani nepodívají.
Jenže ani studium perspektivního oboru neznamená stoprocentně jisté místo. Zaměstnavatelé zpravidla přihlížejí k praxi, kterou absolvent získal během studií.
„Na bakaláři jsem dělala ve výzkumné agentuře a na magistru jsem se přihlásila do programu pro stážisty u O2,“ říká studentka sociologie Kateřina Pokorná, kterou právě díky praxi přijali do současného zaměstnání.
Možností, jak získat praxi, je hned několik. Ta nejschůdnější je prostřednictvím stáží, které vypisují velké firmy jako Metrostav, Škoda Auto, ČEZ nebo i americký Google. „Pokud se studenti během stáže osvědčí, do evidence nezaměstnaných se obvykle nedostanou,“ potvrzuje mluvčí úřadu práce Kateřina Beránková.
Nicméně problémy s hledáním zaměstnání zřejmě nijak nevymizí ani v budoucnu. Spíš naopak. V příštích letech totiž budou do absolventského věku dorůstat lidé narození mezi populačně silnými roky 1991 až 1995, poptávka po pracovním uplatnění tak ještě poroste.
