Dostat se na vysokou školu. Tak zní mantra stále více maturantů a jejich rodičů, kteří se bojí, že bez vysoké školy se člověk nechytne a zbudou na něj jen mizerně placená místa, pokud vůbec práci najde. Ale tak tomu vůbec nemusí být, zvláště pokud má maturitu na odborné škole nebo si zvolí dobrou vyšší odbornou školu.
Údaje Národního ústavu pro vzdělávání například ukazují, že absolventi elektrotechnických oborů se nemusí o práci bát, ani když mají pouze středoškolské vzdělání. Stejně na tom jsou ti, kdo studují vyšší odbornou školu tohoto zaměření. Podobné je to u strojírenských oborů.
Kolik absolventů VŠ je bez práceMíra nezaměstnanosti podle oborů, absolventi
Zdroj: Středisko vzdělávací politiky UK |
Důvodem je paradoxně nižší zájem o tyto školy, absolventů proto není přebytek, přičemž poptávka je zejména po těch z vyšších odborných škol, které firmy chtějí, protože jejich stávající zaměstnanci odcházejí do penze nebo už jejich kvalifikace nestačí na moderní provozy.
Práci nemělo letos na jaře kolem pěti procent z těch, kdo školy dokončili loni. Dubnové statistiky jsou obvykle příznivější než zářijové, protože v té době si mnoho lidí teprve hledá práci po posledních prázdninách.
Zdravotníci místo najdou, absolventi hotelnictví jen někdy
Stálicí je dobrá zaměstnanost mezi absolventy zdravotnických vyšších odborných škol, ale bohužel v těchto oborech nadále zůstává problémem nízká mzda. Také vysokoškolská medicína bývá zárukou toho, že člověk práci najde, a dokonce slušně placenou, byť nástupní mzdy před první atestací také nejsou nejvyšší.
Mezi absolventy středních a vyšší odborných škol, kteří ukončili studia loni, bylo bez práce jen kolem tří procent lidí.
Kromě humanitních oborů, které nejsou tak úzce specializované, což může být při hledání práce nevýhoda, mají problém například absolventi zemědělských oborů včetně těch z vyšších odborných škol.
A poslední dva roky jsou na tom hůře než dříve také ti, kdo vystudovali ekonomické obory. Mezi zemědělci s VOŠ činila letos v dubnu míra nezaměstnanosti více než patnáct procent, u ekonomů se stejný stupněm vzdělání to bylo kolem deseti procent.
Filozofie ani umění na VOŠ práci zajistit nemusí
Moc dobře na tom nebyli ani absolventi VOŠ s filozofickým nebo teologickým zaměřením, mezi nimiž nemělo práci více než patnáct procent, podobně jako mezi těmi, kdo se rozhodli pro umělecky zaměřené vyšší odborné školy včetně těch publicistických.
Pokud jde o gastronomická a hotelová studia, je dobré pomýšlet minimálně na vyšší odbornou školu – zatímco maturita v tomto oboru jistotu práce neznamená, mezi absolventy vyšších odborných škol je minimální nezaměstnanost.
Moc dobře na tom naopak nejsou ti, kdo se rozhodli pro nástavbu na některé z odborných škol, pokud netrefili obor, je jejich šance, že najdou práci, v podstatě stejná, jako kdyby měli jen maturitu.
Právníci se neztratí
Pokud jde o vysokoškolská studia, i tady v zásadě platí, že technické obory znamenají vyšší šanci na nalezení práce. Pokud například momentálně maturant zvažuje, že by nastoupil na některou ze soukromých vysokých škol, měl by se zajímat o to, jak si vedou její absolventi. Mívají o tom většinou dobrý přehled.
"Naše škola dosahuje běžné míry nezaměstnanosti 0,9 procenta, přičemž údaj pod jedno procento je zaznamenán pouze u čtyř lékařských a farmaceutických fakult veřejných vysokých škol a dvou vysokých škol soukromých," říká mluvčí pražské Univerzity Jana Amose Komenského Jan Červenka.
Údaje o nezaměstnanosti mezi vysokoškoláky publikovalo v roce 2011 Středisko vzdělávací politiky při Univerzitě Karlově, které vyšlo z údajů od úřadů práce. U výsledků soukromých škol je třeba vzít v potaz jen to, že je často studují lidé při zaměstnání, takže o práci usiluje jen část jejich absolventů.
Podle této zprávy se mezi vysokoškoláky vůbec nejlépe uplatňují lékaři a právníci, jichž jsou bez práce nejvýše dvě procenta.
"Dobré výsledky – 3,3 procenta – mají rovněž absolventi pedagogických fakult. Naopak nejhůře na tom jsou fakulty zemědělské a přírodovědné, mezi jejichž absolventy míra nezaměstnanosti půl roku až rok po ukončení studia přesahuje osm procent," píše se ve zprávě Střediska vzdělávací politiky.
Hůře než v minulosti jsou na tom absolventi ekonomických fakult a některých technických oborů, rvačka moc není například o architekty. Ze zprávy také jednoznačně vyplývá, že absolventi soukromých škol na tom ve srovnání se státními nejsou hůře, mnohdy dokonce naopak. Míra jejich uplatnění na trhu práce se navíc zvyšuje, což je však dáno tím, že mnohé z nich jsou v Praze, kde je práce poměrně dost.
