„Být antropologem znamená, že kromě perfektních znalostí anatomie a morfologie těla musím být i archeologem a historikem. Musím se vyznat ve středověkém stavebnictví, číst ve staré němčině a latině,“ vypočítával Vlček nemalé nároky na svou vědeckou branži.
Turbulentní okamžiky českých dějin poznával niterně již od svých mladých let. Jako dvacetiletý viděl oddělené hlavy výsadkářů Josefa Gabčíka a Jana Kubiše, vypreparované v nádobách s lihem.
Před totálním nasazením v Německu, zasypávaném spojeneckými pumami, ho zachránil otec. Kriminalista IV. oddělení pražského policejního ředitelství totiž „stopil“ synovu identifikační kartu. Na pražských barikádách v květnu 1945 jej pak zasáhla kulka.
Jako mladý vědec se po válce zúčastnil vědeckých expedic až do dalekého Mongolska. Proslavil ho však historický výzkum.
Máme před sebou pohřeb knížete Bořivoje I.
Komu náleží bezejmenné kosterní ostatky v hrobě? Patří prvnímu historicky potvrzenému českému knížeti Bořivoji I.? I tento rébus raně středověkých dějin pomohl Emanuel Vlček vyřešit.
Přemyslovec před 11 staletími přijal křest a po řadě peripetií si dokázal vybojovat a udržet vládu. „Po zvyku pohanů ho nechal moravský kníže Svatopluk sedět při hostině na zemi,“ uvedl historik Dušan Třeštík motiv dějinně klíčového kroku, Bořivojovy konverze k nové víře.
Záhada okolo uložení vladařových ostatků trvala 1 100 let. Až jeden z autorů dostavby svatovítského dómu Kamil Hilbert ve svatováclavské kapli v roce 1911 objevil kosterní ostatky neznámého muže. O dalších 63 let později bylo tajemství jeho identity prolomeno.
„Pro vyhovující věk, morfologickou i sérologickou souhlasnost knížete z hrobu K1 s příslušníky prvních tří generací Přemyslovců a pro archeologicky zjištěný nejstarší způsob pohřbení v areálu Pražského hradu v církevní stavbě musím vyslovit domněnku, že máme před sebou pohřeb knížete Bořivoje I.,“ konstatoval Vlček.
Jak vypadal sv. Václav a které ostatky patří sv. Vojtěchovi
Mezi jeho „pacienty“ náležel i první světec českého panteonu, kníže Václav. Lebka Emanuelu Vlčkovi pomohla rekonstruovat tvář legendárního Přemyslovce. „Vybrali jsme grafickou metodu rekonstrukce,“ popisoval antropolog.
V dubnu 997 na misii v pohanských Prusích nalezl mučednickou smrt Slavníkovec Vojtěch, druhý pražský biskup. Antropologická expertiza dokázala rekonstruovat jeho poslední okamžiky. Hledala i odpověď na další rébus. Které ostatky mučedníka jsou pravé.
Vojsko českého knížete Břetislava I. při tažení do Polska v roce 1038 vyrabovalo i Hnězdno a Břetislav do Prahy nechal odnést Vojtěchovy ostatky. Jejich pravost ovšem Poláci popírali.
„Demografická data pražských Vojtěchových pozůstatků odpovídají datům známým o sv. Vojtěchovi,“ uvedl Vlček.
Jan Lucemburský měl atletickou postavu
Mezi „klienty“ antropologa náleželi též králové lucemburské dynastie. V roce 1980 z Lucemburku do Prahy doprovodil ostatky velkého diplomata, válečníka a rytíře, krále Jana Lucemburského.
Expertiza vypověděla, že král Jan měřil asi 171 centimetrů, byl atletické, svalnaté postavy. Výraznému obličeji dominoval dlouhý, úzký nos, nízký horní ret a výrazná brada.
„Potomkům předal i rodové dědičné znaky, rozštěp trnu 1. křížového obratle a asymetrické cévní otvory v příčných výběžcích 6. krčního obratle,“ konstatovalo zkoumání.
V poslední osudové bitvě na pláních u francouzského Kresčaku roku 1346 inkasoval Jana Lucemburský smrtelnou ránu do oka s průnikem do mozku trojbokým předmětem a bodné zranění pod lopatku.
„Jazyk“ Jana Nepomuckého byl mozek a Smetana měl syfilis
Vlček se zabýval i záhadou pražského generálního vikáře Jana Nepomuckého. Na jeho mučednické smrti v roce 1393 měl podíl král Václav IV. Odborníci zkoumali relikvii, jíž měl být světcův jazyk.
„Nešlo však o něj, jak se tradovalo, ale o část mozkové tkáně,“ uvedl Vlček.
Hodně zlé krve vyvolaly závěry průzkumu ostatků Bedřicha Smetany. Výsledky nesměly být dlouho publikovány. Expertiza totiž prokázala luetické onemocnění.
„Prokázalo se, že onemocnění syfilidou mělo vliv na vývin hluchoty. Pitva prokázala rozsáhlou arteriosklerózu cév, zejména srdečnice, atrofii mozku a celkovou atrofii těla. Příčinou smrti Smetany byla hepatizace plicní tkáně při zánětu plic,“ shrnul závěry z výzkumů profesor Vlček.
