Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Šéf pražských archeologů: Investory kvůli záchraně nálezů nevydíráme

  5:00aktualizováno  5:00
Zhruba pět procent plochy Pražské památkové rezervace může ukrývat cenné archeologické nálezy a třeba v Dejvicích odhalí pozůstatky pravěku takřka každá stavba. Nález větší památky s sebou ovšem nese riziko, že se o ni bude potřeba starat, říká šéf archeologů pražského Národního památkového ústavu Jaroslav Podliska.

Vedoucí archeologů na pražském pracovišti NPÚ Jaroslav Podliska před Staroměstskou mosteckou věží Karlova mostu. | foto:  František Vlček, MAFRA

Mají archeologové v Praze ještě vůbec co zkoumat?
Pořád se najde poměrně dost míst s pozůstatky po životě našich předků.

Kde v Praze se ještě mohou skrývat neobjevené skvosty?
Když promítneme mapu všech suterénních prostor do mapy lokalit, kde již archeologové v minulosti pracovali, dokážeme určit, kde v podzemí se ještě památky nacházejí a kde musí případný stavebník počítat s nálezy.

Která část města je nejprobádanější?
Největší koncentrace nálezů je v Městské památkové rezervaci. Od druhé světové války se tam uskutečnily tisíce výzkumů. Největší na ploše dvou hektarů pod nynějším Palladiem. Významný byl i na náměstí Republiky, pod obchodním domem Kotva, v místě podzemních garáží na Palachově náměstí, na Vyšehradě i Pražském hradě.

Fotogalerie

Jaký objev z posledních let byste vyzdvihl?
Je toho hodně, unikátní bylo největší germánské pohřebiště v Dejvicích z pátého století. Na místě nyní stojí bytovky. Našly se tam úžasné skleněné nádoby, zlaté šperky a mince. Dejvice a obecně celá severozápadní část Prahy je doménou archeologů, kdykoli se tam něco staví, obvykle se najdou pozůstatky pravěkého osídlení.

Jak určujete potenciálně zajímavá místa?
Takřka devětadevadesát procent archeologických výzkumů v centru Prahy i napříč zemí je záchranných, vyvolaných stavební a ne badatelskou činností. Zdaleka ne všichni z více než pěti set v Česku aktivních archeologů pracují v terénu.

Mohou stavitelé tušit, že je čeká „komplikace“ v podobě nálezu památky?
Existuje systém významných archeologických ploch, zohledněný i v územním plánu. Nyní obsahuje 137 ploch v památkové rezervaci, které považujeme za nejhodnotnější a velmi pravděpodobně tam cenné věci zbývají. Jde o necelých pět procent rozlohy rezervace. Pokud na některé z nich stavebník bude chtít cokoli dělat, musí počítat s tím, že naše stanovisko ke stavbě bude převážně záporné. Pokud povolení nakonec získá, musí počítat s velmi náročným výzkumem, kdy nález může být tak hodnotný, že stavbu může zcela překazit.

Jaroslav Podliska

  • Na pražském územním pracovišti Národního památkového ústavu (NPÚ) působí od roku 1993, v roce 1998 nastoupil na plný úvazek.
  • Nejvíc si cení skutečnosti, že se archeologii může věnovat zrovna v Praze, protože je podle jeho slov zcela jedinečná.
  • Podílel se na výzkumech na řadě míst historického centra Prahy, včetně klášterů, náměstí, domů i na největším výzkumu v dějinách města v objektu Palladia.
  • Na periférii Prahy bádal třeba na Novém hradě u Kunratic, podílel se i na vědeckém projektu, který zkoumal život Tycha Braha, i kontroverzním hledání ostatků sv. Anežky České.

Dají si tito lidé říct?
Od vyhlášení ploch v 90. letech je výsledek zhruba padesát na padesát. Někde se nám nálezy podařilo uchránit, jinde stavba do prostoru nakonec vstoupila. V naprosté většině případů se nám však potvrdily předpoklady o výjimečnosti nálezů, takže průzkumy byly dlouhé, drahé a mohli jsme jasně říct: Vážení, my jsme vám to říkali.

Jak výjimečný musí nález být, aby úřad nařídil jeho zachování?
Musí jít o skutečné unikáty, například románské kostely a stavby v Praze doopravdy neboříme. Čím starší památky, tím vyšší snaha je uchovat. Jedna zeď však mnoho neřekne, celek musí být zachovalý a mít určitou vypovídající hodnotu. Když úřad nařídí zachování nálezu, stavebník může stát žádat o kompenzaci.

Co když nález není tak vzácný, aby to stačilo na zákaz zbourání, ale je vám ho líto? Apelujete na investory?
Snažíme se vysvětlovat a srovnávat, nevydíráme a nepoužíváme silové prostředky, nemůžeme si to dovolit, NPÚ nemá výkonnou moc. Jednání bývají velmi složitá, stavebník má často jediný cíl a nález je pro něj často překážkou. Investoři velkých staveb většinou neoplývají ochotou projekty upravovat, i když jsou vstřícnější než třeba před dvaceti lety. U komerčních staveb navíc musí průzkum zaplatit.

Jak často si investor nález „vezme za svůj“ a využije ve svůj prospěch?
Tento přístup je menšinový. Třeba majitel domu Na Kocandě u Palachova náměstí souhlasil se zachováním objevených pozůstatků gotické brány do Starého Města. Pokud by neupravil projekt, byly by částečně zničeny. Ani takto sice nebudou vidět, zůstanou však přístupné poklopem. Dalším dobrým příkladem je Palladium či Hotel Mandarín v Karmelitské ulici.

Měli by si majitelé sami zjišťovat, jestli je podobná komplikace může potkat?
Jistě, právě proto se snažíme, aby naše práce byla viditelná a prameny dostupné. Dnes už mi nikdo nemůže říct, že nemá informace. Je špatně chránit věci, až když už jde do tuhého.

I proto vznikl projekt Praha archeologická.
Cílem bylo zveřejnit na webu podklady, kde všude v centrální Praze archeologové už zkoumali, na základě čehož si mohou udělat zástupci státní správy, podnikatelé, majitelé nemovitostí, stavebníci, developeři i široká veřejnost představu, kde se cenné pozůstatky mohou nalézat.

Konzervace stovky mincí? I sto tisíc korun

Má podle vás veřejnost o archeologii idealizovanou představu?Archeologie není jen tajemno, prokopat se na památky je někdy opravdu velká dřina a nejsme hrdinové typu Indiana Jonese. Štětečky občas používáme, ale doménou archeologů je velké ruční nářadí a nepohrdneme ani bagrem.

Co se vám během práce honí hlavou?
Když se hrabete v zemi a děláte vykopávky, zbylé cennosti jednou provždy ničíte. Je důležité, aby tým část nálezů v zemi ponechal, aby další generace mohly věci prozkoumat zase pokročilejšími metodami a technologiemi.

Jak prožíváte očekávání výjimečného objevu?
Že objevíte něco speciálního, nikdy nevíte předem, můžete jen tušit. Zjištění se rodí postupně, řada výjimečných věcí přichází neočekávaně. Odhalení archeologické památky však má jedno velké riziko, a sice to, že se o ni pak musíte starat, pokud zůstane zachována na svém místě.

V komplexu sv. Mikuláše na Malostranském náměstí byly před pár lety ze strany Nerudovy ulice objeveny pozůstatky dávno zaniklé rotundy sv. Václava z 11. století. Zásluhou vlastníka - Univerzity Karlovy - se podařilo celý prostor restaurovat, konzervovat a dokonce je výjimečné zpřístupňován. Takto si představujeme prezentaci výjimečných nálezů - nezakrývejme, co není nutné.

Co především snižuje pravděpodobnost nálezu?
Provedené moderní zásahy - sklepy a podzemní garáže. Vše, co jde do země, z principu porušuje starší archeologické terény. V Praze mají archeologické vrstvy různou mocnost. Na Malé Straně lze něco objevit pět až sedm metrů hluboko, na Starém Městě do čtyř metrů, na Novém už třeba jen do metru. Závisí to na různé intenzitě osídlení. Většina sklepů na Novém Městě už starší archeologické terény kompletně odstranila a už se tam nic najít nedá.

Dá se odhadnout, na kolika procentech rozlohy Nového Města se ještě v podzemí nacházejí památky?
Nerad bych uváděl nepřesné číslo, ale troufám si tvrdit, že nám ještě zbývá polovina ploch, kde nestojí moderní suterénní prostory. Ploch, kde se ve velkém nic nehloubilo, už moc nezbývá, jde především o veřejná prostranství, avšak i ta jsou obvykle narušena kanalizací, inženýrskými sítěmi, kolektory či metrem.

Kde chodíme po významné památce a ani o tom třeba nevíme?
Ve středu Karlova náměstí se v minulosti nacházela Kaple Božího těla, zhruba v místě, kde nyní zastavuje tramvaj číslo 22 dolů po cestě z Ječné ulice. Stavbu výjimečného duchovního významu zbořili na konci 18. století, ale její pozůstatky v hloubce kolem dvou metrů zůstaly. Základy jsme objevili, když Praha 2 zvažovala vybudování podchodu, jejich zachování naštěstí dostalo přednost. Nad zakonzervovanými pozůstatky jezdí tramvaje a auta.

V Klánovickém lese se stále nacházejí pozůstatky vesnice Hol z dob Karla IV. Památkáři se snaží o jejich prohlášení památkou, aby je nemohla poničit lesní těžba:

Jaké procento rozpočtu tvoří příjem z komerčních vykopávek?
Nevytváříme žádný výnos, jsou to peníze, které se okamžitě vrací na úhradu nákladů spojených se záchrannou činností. Musíme si najmout subdodavatele na stavební techniku, kopáče, geodety, konzervátory a další.

O jakých částkách se bavíme?
Ceny náročných výzkumů se mohou vyšplhat do milionů. V půlmiliardové stavbě jde o mizivé procento, pro nás to však jsou obrovské peníze. Musíme se postarat o vše, co ze země vytáhneme. Třeba konzervace souboru mincí o sto kusech stojí i sto tisíc korun a během roku jich můžete najít klidně několik desítek tisíc, což jsou astronomické sumy. Na tyto práce nedostáváme peníze od státu, takže je často musíme hradit právě ze záchranné činnosti.

Kolik nových průzkumů vám ročně přistane na stole?
Je to různé. V Praze existuje skoro desítka institucí, která může provádět záchranné archeologické výzkumy. Každá má řádově desítky až stovky průzkumů ročně, a to od kabelů, které trvají jen několik hodin, až po několikaměsíční akce. Velkých výzkumů v Praze v poslední době mnoho neběží, letošek je však výjimka. Společnost Archaia Praha teď zkoumá sousedství Masarykova nádraží, kde chce společnost Penta postavit komerční objekt podle návrhu významné architektky Zahy Hadid.

Předpokládáte nové objevy ve spojitosti s rekonstrukcí Václavského náměstí, pod kterým mají vzniknout podzemní garáže?
Ano, i když můžeme zjistit, že třeba polovina dotčených prostor už byla v minulosti poničená. Na náměstích jde jen o určitou kategorii nálezů, především pozůstatky dlažeb, dokladů řemesel, může se objevit i nějaký provizorní objekt, například veřejná studna či kašna. Náměstí však v minulosti mohlo být využíváno jinak, na tom Staroměstském byla v raném středověku pohřebiště.

Na jakém kontroverzním výzkumu jste se v poslední době podílel?
Na Staroměstském náměstí jsme nedávno zkoumali původní základy, na které chce spolek znovu osadit zaniklý Mariánský sloup. Zjistili jsme, že jsou zhruba půl metru pod současným povrchem a mají dostatečnou mocnost, aby vydržely. Pod nimi jsou ještě pozůstatky až z 11. století. Hlavní město však nakonec stavbu nepodpořilo (podrobnosti o obnově Mariánského sloupu můžete číst zde).




Nejčtenější

VIDEO: Příval urážek a každý osmý bez lístku. Revizoři na noční čelí agresi

Při noční směně bývají lidé agresivnější, občas je musí klidnit i policie.

Noční služba revizorů se od denní liší hlavně cestujícími, kteří jsou agresivnější nebo pod vlivem alkoholu. Revizoři...

Parkoviště prodané k bytům je veřejné, majitelům to developer neřekl

Developer rozprodal parkoviště pod domem v Letňanech i s veřejným stáním....

Obyvatelé domu v pražských Letňanech koupili s bytem i parkovací stání. Jenže některým z nich developer prodal i místa,...



VIDEO: Policie hledá muže, kteří pomocí léčky okradli ženu u bankomatu

Okradená paní u bankomatu

Pomocí triku připravili neznámí muži o platební kartu ženu, která si právě vybírala hotovost z bankomatu v Proseku....

Tvrdík těžko hledá pozitiva, Šilhavý to má nahnuté. Co Slavia udělá?

Trenér Slavie Jaroslav Šilhavý v duelu v Plzni.

Byla to běžná pracovní schůzka trenéra prvního mužstva se sportovním ředitelem jako po kterémkoli zápase. Ve fotbalové...

Plzeňská radost i slávistické zklamání. Boje ve skupinách skončily

ZKLAMÁNÍ. Slávisté Danny a Miroslav Stoch odcházejí z hřiště po prohře s...

Velkou radost i obrovské zklamání přineslo českým mužstvům závěrečné dějství Evropské ligy. Plzeňští fotbalisté...



Další z rubriky

Boj o post primátora Prahy začíná, strany už jednají o uchazečích

Budova pražského Magistrátu

Sotva skončily volby do Poslanecké sněmovny, strany začínají zbrojit na další. Za deset měsíců vyvrcholí boj o křeslo...

Vinohradská nemocnice hledá pacienta v ohrožení. Utekl před amputací nohou

Policie pátrá po muži, který utekl před amputací nohou. (14.12.2017)

Pražští policisté pátrají po muži, který utekl z nemocnice na Vinohradech. Utrpěl vážné omrzliny nohou, v zařízení ho...

Konstrukční vadu trojské lávky zatím nikdo nepotvrdil, řekl Dolínek

Náměstek pražské primátorky Petr Dolínek v diskusním pořadu Rozstřel. (14....

Náměstek pražské primátorky Petr Dolínek odpovídal v Rozstřelu iDNES.cz na otázky související s pádem lávky přes Vltavu...



Najdete na iDNES.cz