Archeologové našli u Dolních Břežan sedm tisíc let starou vesnici

Badatelé v Dolních Břežanech na okraji Prahy odkryli vesnici starou sedm a půl tisíce let. Jde o jeden z nejvýznamnějších archeologických objevů ve středních Čechách. Na místě, kde zkoumali, vzniká už několik týdnů vědecký areál superlaseru ELI, který se otevře v roce 2015.

Experti z archeologického ústavu odkryli v Dolních Břežanech rozsáhlou vesnici prvních zemědělců z doby zhruba pět a půl tisíce let před naším letopočtem a objev pokládají za největší za poslední dva roky.

"Nálezů je skutečně hodně, podařilo se zachytit přes dva tisíce objektů sídlištního charakteru," popsala vedoucí výzkumu Michaela Mácalová. Kromě víceméně obvyklých objektů bylo nalezeno několik pozůstatků otopných a výrobních objektů včetně dehtařské pece, studna a také zahloubený dům se šesti pecemi umístěnými po obvodu stavby.

"Velmi zajímavý byl též relikt polozemnice, v jejímž interiéru se dochovalo velké množství vypálené mazanice původně tvořící omaz nosné stěny objektu," pokračuje archeoložka.

Přes dvě stě banánových beden archeologové zaplnili cennými nálezy, jako je třeba sedm tisíc let stará neolitická keramika, broušené i štípané kamenné nástroje či unikátní kostěný šperk.

"Je tam také kus nádoby, která pochází až z východního Slovenska. Je to důkaz toho, že lidé v té době měli takovéto dálkové kontakty," říká vedoucí oddělení záchranných výzkumů Jan Frolík.

Přestože se polykulturní sídliště rozkládalo na poměrně rozsáhlé ploše, stopy pohřebních aktivit jsou zde jen mizivé. Jediným dokladem pohřbívání je "chudý" hrob s poměrně dobře zachovalou kostrou dítěte.

Pravěká zvířata doplňují kostry z místního JZD

"Kromě těchto lidských ostatků jsme objevili ještě několik zvířecích koster. Některé nálezy sice zjevně souvisely s existencí původních objektů JZD, ale ve výplni jedné ze zahloubených pravěkých chat byla odkryta lebka koně," vysvětluje Mácalová.

Nálezy se však samozřejmě netýkají pouze neolitu, ale i dalších etap lidských dějin. Z nalezených artefaktů lze vypíchnout bronzovou jehlici z doby bronzové či dva keramické kotoučky ve tvaru slunce ze starší doby železné.

"Z úspěchů pracovníků archeologického ústavu, tedy našich kolegů z Akademie věd, máme radost. I pro nás bude příjemné pracovat na místě, které má tak dlouhou historii," tvrdí Jan Řídký z Fyzikálního ústavu AV, jenž na stavbu superlaseru dohlíží. Doplnil, že množství nálezů překvapilo i samotné archeology.

Co se už našlo v kraji

Nymburk V roce 1994 byla odhalena mohyla z hlíny a opukových kamenů, ve které byla schránka s ostatky muže starými přibližně 5,5 tisíce let. Jeho kosti byly zpřeházené, proto se archeologové domnívají, že zemřel násilnou smrtí.

Královice (u Prahy) O opevněném mohutném hradu, který byl přibližně velký jako Pražský hrad, se ví už dlouho. Díky zachovalým dřevěným roštům archeologové loni na podzim určili přesnější rok vzniku. Ten připadl přibližně na rok 950, k počátkům české státnosti.

Bašť (u Prahy) V roce 2010 byly náhodou odhaleny tři hroby s kosterními pozůstatky ze starší doby laténské, tj. 4. stol. př. n. l. V jednom z nich byl pochován keltský bojovník vyzbrojený kopím, nožem a nejlépe zachovaným železným mečem v bronzové pochvě.

Lochovice (Berounsko) V roce 2010 bylo nalezeno neolitické sídliště. V jednom z objektů odborníci podle šperků určili keltský ženský hrob, který se datuje do dob přibližně 30 let př. n. l.

Mladá Boleslav Před vstupem do hradu v Mladé Boleslavi bylo před třemi lety objeveno téměř padesát hrobů z raného středověku, tedy přibližně z 11. století našeho letopočtu. Další mladoboleslavské nálezy pocházejí z doby bronzové.

Kosmonosy (Mladoboleslavsko) Při opravách historického centra v roce 2010 objevili dělníci pravěkou odpadní jámu a dvě zdi z přechodné doby mezi eneolitem a dobou bronzovou, tedy přibližně před 4 tisíci lety.