Převážná většina odkrytých hrobů pochází ze 14. a 15. století. Dvě třetiny mrtvých byly uloženy v hromadných hrobech, přičemž v každém z nich spočinulo padesát až sedmdesát lidí.
„Musíme si uvědomit, že takový hromadný hrob je vlastně vzorek populace z velice krátkého období, čili pro nás nesmírně cenný. Těch třicet hrobů, pokud je mi známo, je největší soubor v Evropě,“ uvedl k nálezu Jan Frolík z Archeologického ústavu.
Hromadné hroby se táhnou jako pás po celé severní straně kostnice a částečně i po západní a východní straně. Hřbitov existoval v těchto místech od 13. století, ještě před výstavbou kaple a kostnice.
„Dá se očekávat, že při výzkumu v interiéru budou nalezeny další hromadné hroby,“ míní Frolík.
Oběti epidemie moru a hladomoru
Podle Frolíka odkryté hroby nebyly příliš bohatě vybaveny. Našly se v nich bronzové či železné přezky a mince.
Masové hroby v kostnici |
Čtvercové jámy mají rozměry asi 2 x 2 metry a jsou hluboké 2,5 až 3 metry. Starší hroby odborníci spojují s hladomorem v roce 1318, mladší s morovou epidemií v letech 1348 až 1350. Na povrchu zřejmě nebyly označeny, protože jinak by nemohly být narušeny při dalším pohřbívání.
Stejná situace se opakovala při výstavbě kaple a kostnice v druhé polovině 14. století. Základy kaple byly tehdy vyhloubeny bez respektu k hrobům a některé z nich se tím narušily.
Kutnohorská kostnice, která je jednou z nejnavštěvovanějších památek středních Čech, prochází rozsáhlou rekonstrukcí (více o opravách lustru z kostí zde).
Práce, které sedlecká farnost financuje z peněz vybraných na vstupném, začaly v roce 2014 a mají trvat až deset let. Náklady se odhadují na 55 milionů korun, po celou dobu oprav je památka přístupná návštěvníkům.
