Co jste na Barrandově objevili?
Podařilo se nám nalézt úplně novou pravěkou lokalitu. To nejvýznamnější, co jsme našli, můžeme rozdělit na dvě části. Jednak to jsou pozůstatky takzvané řivnáčské kultury z pozdní doby kamenné. Je to kultura, která je typická právě pro střední Čechy a nálezy spadají do období kolem 3300 až 2900 před naším letopočtem. Druhou část tvoří sedm půdorysů domů, které můžeme zařadit do střední až pozdní doby bronzové, tedy do období zhruba 1200 až 800 před naším letopočtem.
Jak nalezená vesnice vypadala, když ji obývali lidé?
Představte si vesnici, která se skládá z domů, jejichž konstrukci tvoří dřevěné kůly. Stěny domů byly z propleteného proutí pomazaného hlínou. Ta vyschla a tím pádem to celé tvořilo pevný celek. Co se týče toho řivnáčského domu, ten měl čtvercový půdorys a šlo vlastně o jakýsi zahloubený dům.
O jak hodnotný nález jde?
Nález je významný ze dvou důvodů. Zaprvé jde o úplně novou archeologickou lokalitu, která byla dosud neznámá. Další podstatnou věcí je to, jak zachovalé půdorysy domů jsou. To není vůbec běžné. Z tohoto hlediska je to opravdu výjimečný nález.
Bude na nálezy navazovat nějaký další výzkum?
Zatím všechno zpracováváme. Výsledky výzkumu tvoří jednak movité nálezy, jako jsou střepy, kosti a další předměty. To všechno momentálně prochází laboratorním zpracováním a konzervací. Dalším výstupem je dokumentace jam, která bude digitalizovaná. Díky tomu můžeme získat představu o struktuře toho pravěkého sídliště. Budeme tak vědět, jak byly rozmístěné domy. Pro další výzkumy je ale podstatné, že lokalita okolo Barrandova ještě není vyčerpaná a že nálezy pokračují jak směrem k Prokopskému údolí, tak do stran. To znamená, že je tu potenciál i pro další archeologický výzkum.
Budou moci lidé některé artefakty vidět na vlastní oči?
Veškeré nálezy obdrží Muzeum hlavního města Prahy. Stanou se součástí jeho sbírek, takže je možné, že budou k vidění na nějaké výstavě.
