Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nový šéf územního rozvoje Prahy výhodně zprivatizoval obecní byt

  19:22aktualizováno  19:22
Nový ředitel odboru územního rozvoje na pražském magistrátu, architekt Jan Kábrt, před lety sehnal byt na Jižním Městě. Podle současného vedení Prahy 11 ho získal v rozporu s pravidly. Nájemní smlouvu dostal ve veřejném zájmu.

Panelové sídliště Jižní Město | foto: MAFRA

Když se na Litochlebském náměstí na Jižním Městě rozhodovalo o revitalizaci tamního parku, místní radnice, ještě pod vedením exstarosty Dalibora Mlejnského, řešení pojala poněkud svérázně.

Součástí nové podoby parku měl být stometrový mrakodrap plný kanceláří. Občanské spolky a sdružení poukazovaly na podezřelou benevolenci jihoměstské radnice k firmě, která jej chtěla stavět. Spor se táhl roky a až soud zrušil úpravu územního plánu a grandiózní projekt ukončil.

V kauze kromě politiků figurovali i úředníci, třeba dnes hojně zmiňovaný architekt Jan Kábrt, který o stavbě rozhodoval z titulu vedoucího odboru územního rozvoje Prahy 11. Teď má Jan Kábrt šéfovat odboru územního rozvoje pražského magistrátu, což provázejí rozpaky a koaliční spory.

Kauza Litochlebského náměstí a jí podobné nemusí přitom být jediný sporný moment v Kábrtově životopise. Podle dokumentů, které má redakce MF DNES k dispozici, se za minimálně neobvyklou dá označit cesta, jakou tento vysoce postavený úředník před lety získal devadesátimetrový obecní byt na Jižním Městě.

„Podle mého názoru byla privatizace bytu pana Kábrta v hrubém rozporu s pravidly privatizace bytového fondu,“ tvrdí nynější starosta Prahy 11 Jiří Štyler.

Příběh architektova bytu se začal odvíjet v roce 2008, krátce poté, co nastoupil na úřad Prahy 11. Tehdy si požádal o pronájem v takzvaném veřejném zájmu. Protože pracoval jako vedoucí jednoho z klíčových odborů, dá se tento krok pochopit.

Zvlášť když Jan Kábrt v žádosti uváděl, že půjde o nájem na omezenou dobu, po čas výkonu funkce. Po jejím skončení se podle textu chtěl odstěhovat zpátky do obecního bytu v Praze 15, kde měl tehdy hlášené trvalé bydliště.

Rychlá změna pravidel

Jan Kábrt evidentně změnil názor, protože o pět let později původně služební byt 4+1 kupuje za zhruba 1,2 milionu korun. Samotná kupní cena problematická zřejmě není, byť tržní ceny podobných nemovitostí jsou v dané lokalitě nejméně trojnásobné - stávající nájemníci mívají v privatizaci výhodnější podmínky.

Zajímavý je postup transakce. Městský byt původně k privatizaci určený nebyl, to se změnilo až s novými zásadami prodeje jihoměstských obecních bytů v roce 2011. Shodou okolností měsíc před jejich přijetím získal Kábrt místo smlouvy na omezenou dobu smlouvu na dobu neurčitou. To je v celém příběhu zásadní, protože mu to umožnilo zúčastnit se privatizace.

Zvlášť pozoruhodné je, že o této klíčové změně rozhodli jihoměstští radní navzdory několik měsíců starému stanovisku bytové komise, která tuto změnu nedoporučila.

„Jelikož k převodu došlo na poslední chvíli, časová souvislost se zde jeví jako jasně účelová,“ upozorňuje právní expert Miroslav Hájek ze společnosti Vilímková Dudák & Partners.

„Navíc podle zásad privatizace obecních bytů MČ Praha 11 musel každý nájemce podmínky pro převod bytu do soukromého vlastnictví splňovat už v roce 2006. A jednou z těchto podmínek byla i nájemní smlouva na dobu neurčitou. Ale vůbec první nájemní smlouvu k bytu, navíc pouze na dobu určitou, Jan Kábrt získal až v roce 2008,“ dodává Hájek.

Sám Kábrt na privatizaci bytu nic neobvyklého nevidí. „Byt jsem privatizoval, ale vše proběhlo standardní cestou,“ reagoval s tím, že má v ruce právní rozbor z doby koupě, který říká, že postupoval podle zákona.

„Rozhodovala o tom komise. Vzdal jsem se lepšího obecního bytu v Praze 15, který jsem měl pronajatý dávno před rokem 2006, proto jsem se mohl privatizace zúčastnit,“ vysvětluje.

Jenže i když se Kábrt vzdal obecního bytu v Praze 15 s mírně větší výměrou, není pochyb o tom, že transakce s jihoměstským bytem byla pro něj výhodná. Původní byt v Praze 15 se totiž privatizovat neměl a dodnes zůstává v obecním vlastnictví.

„Možnost zneužití pozice a využití interních informací k získání výhody by bylo nepochybně v rozporu s etikou. Nicméně pokud městská část Praha 11 nemá dodatečnou interní právní úpravu této problematiky, nedošlo nejspíš k porušení zákona či podzákonného právního předpisu,“ dodala právní asistentka Transparency International Markéta Nováková.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Okolo 5. kilometru dálnice D6 nabouralo v mlze okolo deseti aut. (18.10.2017)
Prahu obklopila mlha, na dálnici D6 se srazilo až deset aut

Na dálnici D6 nedaleko ruzyňského letiště se v ranní mlze srazilo více aut. Záchranáři zatím ošetřili několik lehkých zranění. Ve směru na Prahu se tvořily...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Agresivní dívka odmítala opustit internát, útočila na zaměstnance

Měla poslední den na vystěhování, dvaadvacetiletá dívka však odmítla pokoj internátu střední školy v Praze 5 opustit. Zabarikádovala se v pokoji a ničila...  celý článek

Úzký prostor uvnitř Chotkovy zatáčky u Pražského hradu by se mohl zastavět...
V zatáčce u Jeleního příkopu by mohl stát hotel, navrhuje institut

V zatáčce pod Chotkovými sady by místo zeleně mohl být třípatrový hotel. Pozemek je podle Institutu plánování a rozvoje nevyužitý, proto v poslední verzi...  celý článek

Grafton Recruitment Praha
Programátor CNC strojů

Grafton Recruitment Praha
Středočeský kraj
nabízený plat: 23 000 - 24 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.