Soudkyně podle mluvčí soudu Martiny Lhotákové neuznala jeho požadavek na 1,5 milionu korun s úroky. Rozhodnutí zatím není pravomocné.
Architekt podal žalobu v roce 2005. Zahrada podle Deyla neoprávněně použila jeho projektovou dokumentaci na stavební část a interiér skleníku. Kromě jedenapůlmilionové náhrady škody požadoval architekt po botanické zahradě 100 tisíc korun jako zadostiučinění.
Skleník se začal podle Deylova projektu stavět na počátku roku 1999. Koncem téhož roku ale botanická zahrada od smlouvy s architektem odstoupila a začala po něm soudně vymáhat vyplacené zálohy.
Dejl totiž podle bývalého ředitele zahrady Jiřího Haagera předal jen neúplný projekt, který navíc dodal pozdě. "Některé věci v něm byly úplně absurdní a nepoužitelné," prohlásil už dříve u soudu.
Městský soud architektovu žalobu zamítl už v prosinci 2008, odvolací senát však toto rozhodnutí zrušil.
Stavbu skleníku měli na stole i policisté
Výstavbou skleníku se na popud pražského magistrátu zabývala i policie. Prověřovala, zda se vedení zahrady nedopustilo porušování povinností při správě cizího majetku. Auditor totiž poukázal na to, že ve výběrové komisi zasedala žena, která byla sestrou vítěze soutěže na stavební práce.
Fata Morgana zahájila zkušební provoz na podzim roku 2003. Výstavba nového skleníku proti původním odhadům zhruba desetkrát podražila, přišla zhruba na 200 milionů.
Haager spolu s někdejší ředitelkou odboru životního prostředí magistrátu Kateřinou Vaculovou byli kvůli skleníku v roce 2001 finančně potrestáni.
Nepředložili totiž radním předchozí zvýšení nákladů z 20 na 87 milionů korun. Haagera nakonec radní z funkce ředitele odvolali.
