Když je člověk starý, neměl by být navíc protivný, říká 96letá básnířka

  • 0
Josefa Tibitanzlová se ve čtyřiadevadesáti letech vrátila k zálibě, kterou měla jako osmnáctiletá - psaní poezie. Při příležitosti svých 96. narozenin vydává už druhou sbírku básní. V pondělí ji pokřtil režisér Zdeněk Zelenka, verše přednesla herečka Zdenka Procházková.

Pracovala jako zaměstnankyně pojišťovny, nyní paní „Tibi“, jak ji všichni přezdívají, už druhým rokem navštěvuje rezidenci s pečovatelskou službou RoSa v pražských Kobylisích.

Právě tady začala v 94 letech psát poezii. Přesně před rokem vydala první sbírku, kterou nazvala Básně z RoSy, nyní vydává svoji druhou knihu - Básně z RoSy II.

Ve svých básních píše o věcech, které prožívá každý den v domově pro seniory, vzpomíná v nich na mládí a popisuje, jaké to je zestárnout.

„Popisuji to, co jsem prožila nebo o čem se mi zrovna zdálo, je to různé,“ sdělila redakci iDNES.cz Tibitanzlová. „Svými básněmi chci něco sdělit, potěšit a dodat lidem sílu, naději a trochu radosti. Víte, když už je člověk starej, neměl by být ještě k tomu protivnej,” říká básnířka.

Ukázka z tvorby Josefy Tibitanzlové

Žádný nápad se mi v hlavě nenarodil
Jakoby mozek stonal
Jaký si na to vzít lék?
Co mi pomůže
Když je nejhůře?
Jen ticho a klid
mě může uzdravit
Pomalu sbírám síly
které zbyly
Znovu do boje
tak snadné to celé je
Chci poznávat nové věci kolem sebe
dívat se na modré nebe bez mraků
Vždyť svět je plný zázraků!

Večery patří mládeži
na ní nám velmi záleží
Těm mladým po nás
bude patřit svět
Ať tedy mají se kam rozletět
Dejme jim to nejlepší
Ať mají silné paže
a zvučný hlas
Nohy ať je donesou
tam, kam míří
Kéž potom
naši dobrou pověst šíří

Sbírka Básně z RoSy II obsahuje jednadvacet básní. Každou báseň doplňují ilustrace jedenácti výtvarníků, kteří v RoSe v minulosti vystavovali svá díla. Básnířka začala psát básně v osmnácti, kdy ji k tomu přivedl bývalý kolega z pojišťovny. Básní měla hodně, ale při stěhování o ně přišla.

„Dřív jsem hodně sportovala. Dnes si užívám procházek a setkávání s dalšími obyvateli RoSy třeba v klubu nebo v kavárně. Vždycky si hezky popovídáme. Jsem tu opravdu šťastná,“ říká rodačka ze Žižkova, která předloni získala ocenění Senior roku od Nadace Charty 77.

Další sbírku podle svých slov už ale nejspíš nenapíše. „Už nepíšu, už jsem to vzdala, je toho dost. Tuto sbírku jsem napsala právě i pro centrum RoSa, ve kterém jsem potkala spoustu dobrých lidí, se kterými bych se nikdy nesetkala, kdybych byla doma,“ dodala.

Centrum a dům seniorů Rezidence Rosa obývají senioři i mladší klienti, aktivní lidé, kteří chtějí mít na dosah služby pro případ, že je budou potřebovat. Denně se mohou zapojovat do vzdělávacích programů, zdravotního cvičení, mají k dispozici poradenství pro seniory i tvůrčí dílny.