Po necelém roce se na berounské hradby opět vrátili památkáři, statici a technici. Tentokrát se snaží zachránit jižní část fortifikace, městského opevnění, u hotelu Grand. Hradby jsou zde ve velmi špatném stavu i kvůli betonové koruně, která byla v 70. letech minulého století použita k jejich zpevnění. Nevhodný materiál způsobil destrukci kamenů a narušil statiku celé zdi.
Restaurátoři postupují při rekonstrukci hradebního zdiva stejně jako minulý rok při sanaci bašty v parku Na Parkáně. „Používáme velmi sofistikované materiály, které mají zajistit pružnost spár i materiálu, do něhož jsou kameny zasazeny,“ přibližuje restaurátor Martin Tamchyna. S kolegy nejprve provazuje zpátky původní zdivo a poté ho takzvaně doinjektuj – nastříkají do něj pod tlakem zpevňovací výplň. „Kromě zpevnění tak hradbám vrátíme zpátky jejich estetický vzhled,“ doplňuje Martin Tamchyna.
Berounské hradby jsou výjimečnou památkou středověké fortifikace v Čechách. Jejich stavba začala na příkaz krále Václava II. v roce 1295. Středověký Beroun obtáčely v celkové délce 1 170 metrů. Původně byly vysoké od devíti metrů na severní a severozápadní straně města až po 6,5 metru na březích Berounky a Litavky. U paty byla zeď široká na dva metry, u koruny metr. Nahoře ji zakončoval ochoz a zídka s cimbuřím. Stavitelé vybudovali berounské opevnění z křemencového a pískovcového kamene, který vázali vápennou maltou.
Berounské hradby čeká další oprava.
Přežily Žižku i husity
Na dvou místech hradby prolamovaly dvě branky (fortny) a do současnosti zachované věžové brány – Pražská a Plzeňská. Hlavní hradbu doplňoval místy až deset metrů široký parkán – tedy místo před hradební zdí – zepředu chráněný vodním příkopem s vnějším náspem. Později nechali berounští konšelé opevnit i předměstí.
První zatěžkávací zkoušku zažilo berounské opevnění v dubnu 1421, kdy město nejprve oblehl a později dobyl hejtman Jan Žižka s husity. Útočníci dovnitř pronikli přes Pražskou bránu a hradby v jejím sousedství.
Jemnice opravuje městské opevnění, na pracovníky dohlíží Kamenná panna |
Po rozšíření palných zbraní byly v 16. století přestavěny bašty a do hradební zdi byly proraženy střílny pro ručnice. Po zrušení nevolnictví a následném stěhování lidí do měst v 18. a 19. století začali obyvatelé Berouna z nedostatku stavebních parcel přistavovat domky k vnitřní straně hradební zdi. Někteří využili při stavbě i vnitřní prostory bašt. Domky nalepené těsně k hradbám je později ochránily před dodatečnými zásahy a rozsáhlejším bouráním.
Jako třípatrový dům. Hradby Berouna byly na severní a severozápadní straně vysoké až devět metrů.
Se zásadní rekonstrukcí a konzervací hradeb začalo město v 90. letech minulého století. To už byly součástí městské památkové zóny vyhlášené 10. září 1992. O dva roky později odstartovala systematická obnova historického centra Berouna. Loni v únoru odhlasovali berounští zastupitelé již osmý program regenerace městské památkové zóny na nejbližší tři roky. Do roku 2023 podle velmi hrubého odhadu budou na všechny plánované investice v městské památkové zóně potřeba desítky milionů korun. „Přesnou výši nelze dopředu říct. Je to vázáno na zpracování projektové dokumentace a následný rozpočet,“ vysvětlila Jitka Soukupová.
Celková rekonstrukce jižní části berounských hradeb začala v polovině června loňského roku obnovou bašty v ulici Na Parkáně, která byla v havarijním stavu. Při sondování bašty památkáři objevili poměrně zachovalý sklep, který museli velmi dobře prozkoumat, aby do něj nevytékalo při injektáži plnivo.
„Nyní pracujeme na druhé ze 14 etap obnovy jižní části hradeb. Podle stavu budeme pokračovat na dalších úsecích, až opravíme celou jižní stranu hradeb,“ vysvětluje památkářka Magdaléna Součková. Při opravách zdiva dojde i na zabezpečení bašt, které jsou prozatím přístupné. „Máme navržené kované mříže podle těch, které se v minulosti používali. Bašty jimi zabezpečíme i proti vandalům,“ dodává Součková.
