Jak hodnotíte kroky města v posledních zhruba dvou letech, které měly vést ke zvýšení bezpečnosti v Praze a reagovaly na teroristické útoky v Evropě?
Myslím si, že Praha, stejně jako ostatní části země, v bezpečnosti trochu zaspala. Nicméně poslední dobou si tento deficit začíná vedení města uvědomovat. Hlavní město se snaží instalovat zábrany proti vjezdu vozidel do kritických, hustě zalidněných prostor, zejména v centru. Vedení města také mnohem těsněji spolupracuje s bezpečnostními odborníky i policií. Kroky, které magistrát činí, však vypadají, jako by jeden nenavazoval na druhý. Je zde cítit jistá nekoncepčnost, se kterou se jednotlivá bezpečnostní opatření zavádějí.
V čem konkrétně?
Bezpečnost města musí fungovat jako jeden ucelený systém s přesahem do regulace automobilové i hromadné dopravy, činnosti strážníků i spolupráce s pořadateli kulturních akcí a mnohými dalšími složkami. Systém má rovněž zahrnovat nejen městské dohledové kamery, ale také další vymoženosti, jakými jsou například detekce radiace nebo kamery s analýzou obličejů. Takových technologií bychom ve vyspělých metropolích našli mnoho. Dá se tedy konstatovat, že Praha doplňuje, co zameškala, ale než se tak stane, bezpečnostní opatření moderních metropolí budou opět o několik kroků před Prahou.
Nejdiskutovanějším krokem v oblasti bezpečnosti bylo umisťování takzvaných city bloků na veřejná prostranství. Veřejnost vnímá tyto zábrany spíše negativně. Jak je hodnotíte vy?
Betonové bloky jsou vnímány rozporuplně proto, že jsou ze všech bezpečnostních opatření nejvíce vidět. Při posuzování účinnosti a účelnosti instalovaných bloků je třeba hodnotit několik na sebe navazujících parametrů. Zejména je to místo jejich instalace z hlediska velikosti dopravního provozu, typu komunikace a maximální možné dosažitelné rychlosti různými vozidly. Všechny tyto a mnohé další okolnosti je třeba zvážit a rozhodnout, zda a případně jaký typ zábran instalovat. Nejedná se rozhodně o řešení, které se hodí do všech prostor města. U zábran, pokud již jsou instalovány, je rozhodující jejich odolnost proti nájezdu vozidlem, protože ne všechny zábrany zamezí vjezdu jakéhokoliv vozidla při maximální rychlosti. Dále si myslím, že v mnoha městech se naučili odpovědní radní instalovat zábrany v souladu s urbanistickým vzhledem města, aby lépe zapadly do svého okolí a nebyly tak výrazné. U Prahy tomu tak zatím není.
Co je podle vás největším deficitem Prahy z hlediska ochrany proti terorismu?
Nekompetence odpovědných osob a s ní svázaná nekoncepčnost bezpečnostních opatření i reakčních postupů. Dalším velkým úskalím je nevhodná, respektive nedostatečná komunikace bezpečnostních opatření vůči veřejnosti a celková práce s obyvateli města z hlediska zapojení osob do prevence a případné reakce na teroristické činy.
Jaké kroky by Praha měla v této oblasti do budoucna učinit?
Měla by si nastavit dlouhodobý horizont vývoje bezpečnostního systému města s přesahem do městských částí a s využitím moderních bezpečnostních technologií. Dále je to pak spolupráce s bezpečnostními odborníky a intenzivnější spolupráce s pořadateli různých akcí v Praze a provozovateli takzvaných měkkých cílů. V neposlední řadě by měla Praha komunikovat s občany, že bezpečnost města je věcí všech jeho obyvatel. Je nutné vysvětlovat lidem, jak nebezpečí rozpoznat, jak na něj upozornit a jak reagovat v případě krize.
Může být při případné hrozbě teroristického útoku problémem, že pražská policie nyní postrádá zhruba 600 policistů?
Ano, podstavy policie jsou v Praze dramatické. Z pohledu protiteroristických opatření jsou důsledkem příliš dlouhé dojezdové časy prvosledových hlídek, které mají za úkol v co nejkratším čase zasáhnout v místě, kde se útočí na lidské životy nebo majetek. V případě teroristických útoků jde o pouhé minuty. Z dlouhodobého hlediska podstavů je problémem i tlak na co nejkratší přípravu nových policistů, kteří tak nemusejí vždy absolvovat kvalitní výcvik.
Magistrát začal posilovat a modernizovat městský kamerový systém. Je to z hlediska bezpečnosti vhodný krok?
Je to rozhodně krok dobrým směrem, ale záleží na tom, jaké cesty se při této příležitosti město chopí. Rozšíření v sobě může již zahrnovat moderní bezpečnostní technologie a integrovat více současných systémů. Rovněž lze jít cestou horší, tedy pouze nainstalovat vyšší počet kamer, ponechat stejnou obsluhu a doufat, že si na více kamerách strážníci všimnou více podnětů.
20. září 2017 |